Náš investigativní zpravodaj, nezávislý a uznávaný specialista na český underground, Ha-Ryportér se včera vytasil s tak zásadní zprávou, že ji přetiskujeme v plném znění i s fotodokumentací
Šokantní objev
Jako zuřivého ha-ryportéra mě pátrání po zajímavých námětech, často zavane i do odlehlých, málo prozkoumaných a civilizací pouze letmo políbených končin.
Jedu takhle tábořit,
Škodou 100 na Kašuby,
spěchám proto riskuji,
projíždím přes… Bukovynu!!!!
Nevěřím svým vlastním očím, hned brzdím a pořizuji důkaz. Plamenů naštěstí nikde nevidno, a tak se osměluji a zkouším oslovit nějakého domorodce pátraje po vysvětlení. Jde to ztuha, ale po chvíli lámaného rozhovoru z něho vydoluji vzrušující pravdu. Ano zde, stranou od hlavních silničních tahů, v krajině hlubokých lesů, vod a strání, existuje skupinka fanoušků legendární hudební skupiny Flussor, která na jejich počest pojmenovala svoji osadu!!! Další významný úspěch pro malý národ ze srdce Evropy, který má tolik šikovných umělců (kteří to navíc dělají po práci a zadarmo!!!), že vůbec není nutné pošilhávat za Kanál nebo Velkou loužičku.
Po příjemném pohoštění i s přípitkem, jak jinak než Bukvovarem, jsem za zvuků slavnostní hymny osady (byla taktéž přiložena, ale z důvodů zachování příčetnosti čtenářů putovala ihned na smetiště dějin - pozn.red.), vyrazil vstříc dalším dobrodružstvím, vzrúšům a divočárnám. Na srdci jsem si hřál pocit, že k Oscarovi a Jožinovi z bažin si tak může česká hudební kultura připsat další významný zářez do pažby a určitě ji tak nepostihne osud CZ kinematografie (v Polsku se výraz „český film“ používá ve stejném významu jako „španělská vesnice“).
A proto nebojte se milí mladí hudební přátelé rozesílat své podkvltovní výtvory na vše strany, protože aspoň ve světě pořád nepřestává platit – co Čech to muzikant.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ka%C5%A1ubov%C3%A9
THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
BODY COUNT - Merciless
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
DJEVEL - Natt Til Ende
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
NEKUS - Death Apophenia
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
GAEREA - Coma
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
VAMPIRSKA - A Liminal Heart Paints The Deepest Shade Of Serenity
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
ALARM! - Alarm!
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.