Kapelu opustil kytarista Vastator, nahradit jej má Zawicizuz (ex-RAPE, PILLAGE & BURN, INFERNAL OAK). ABSU začnou v dubnu nahrávat self-titled novinku (vyjde na podzim u Candlelight), na níž by se měly objevit následující tracky:
01. 13 Globes
02. In The Name of Auebothiabathabaithobeuee
03. Between the Absu of Eridu & Erech
04. Night Fire Canonization
05. Those of the Void Will Re-Enter
06. Nunbarshegunu
07. Girra's Temple
08. Magick Square Cipher
09. Ye Uttuku Spells
10. Amy
11. …Of the Dead Who Never Rest In Their Tombs Are the Attendance Of Familiar Spirits…Including:
a.) Diversified Signs Inscribed
b.) Voor
c.) Sceptre Command
d.) Twix Yesterday, the Day & the Morrow
e.) Our Earth of Black
MÚR - Múr
Pětice mladíků, co na obalu alba vypadá jako chlapecká kapela z devadesátek, vybublala z islandského podzemí s pozoruhodně vyspělým materiálem. „Múr“ se pohybuje někde na pomezí progresivního metalu, doomu a post-metalu. Výborné album.
GIGAN - Anomalous Abstractigate Infinitessimus
Tohle je psychedelická bestie, která je mnohem dusnější než cokoliv z minulosti. A jde vám po krku. Pomalu, ale pevně a vytrvale. Aneb opravdu šťavnatá porce halucinogenního, technického a lehce bizarního disso death metalu.
SLAŤ - Elegie Propastná
Je to vskutku těžký poslech. Přesně takový, jaký u takto pojaté nahrávky má být. Zvuk se opravdu povedl. Je těžký, má tlak a výrazně se podílí na faktu, že vám deska nedá nic zadarmo. Pakliže jí dáte šanci, odměna v podobě jedinečné žánrovky se dostaví.
SLAŤ - Elegie Propastná
Jen málokdy tak dokonale jméno kapely přiléhá jak na styl, tak na zvuk. Amák vyrobil naprosto tučný bažinatý sound, který skvěle funguje s hudbou i vokálem rozkročeným mezi skřehotavou black metalovou polohu a čistý zpěv trochu evokující například Načevu.
OPETH - The Last Will And Testament
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
XANDRIA - Universal Tales
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.