Obal a tracklist novinky "Grind is Protest" (vychází 14. listopadu u Displeased Records) bude vypadat následovně:
01. Grind Is Protest
02. Only Friction
03. Bon Apetit
04. Legions Of Consumption
05. Pathetic
06. Bang Bang
07. Worthless
08. Open The Gates
09. Paula
10. Big Flat Cages
11. Run Whitey Run
12. Ministries Of Arms
13. Contradiction
14. Desk Armada
15. Liberal Cancer
16. Ring Tone Rip Off
17. Porcelain A
18. Hype And Go
19. Bad Ass Farmer
20. Electrifarce
21. Axe The Tax
22. Voor War Het Baat
23. Religious Fucking Dope
24. Hear More
25. VMO
26. Bank(Rupt) Cards
27. Todays Solution
28. Infoverdose
29. Knights Of The Cash
30. Too Fast
31. Tension
32. Horns Up - Fuck Off
33. Not A Bit
34. Monitored And Controlled
35. Abolition
36. Chronic Death
37. Necessity
38. Solution Or Prob
39. Arbeit Macht Krank
40. Arrows Of Death
THE CURE - Songs Of A Lost World
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
OPETH - The Last Will And Testament
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
DEFEATED SANITY - Chronicles Of Lunacy
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
LEPROUS - Melodies Of Atonement
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
NACHTMYSTIUM - Blight Privilege
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
BODY COUNT - Merciless
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.