Poslední březnový týden přináší dvě nové kapely pro BA 2010. Začínáme hned tím nejtěžším kalibrem, kterým je bezesporu jméno deathmetalové legendy OBITUARY. Kapela, která od roku 1985 píše zlatým písmem historii deathmetalového žánru a společně s formacemi Death, Morbid Angel nebo Deicide patří mezi největší ikony vyhlášené floridské scény, představí na BA mj. i svou akutální desku „Darkest Day“.
Dalším novým jménem pro tento týden se stávají Američané GAZA, agresivně balancující na hranici stylů mathcore/sludge. Na BA taktéž s vynikající novým albem „He Is Never Coming Back“.
HECATONCHEIR - Nightmare Utopia
Pro mě zásadní objev na slovenské scéně a to nejen v neotřelých nápadech, ale i v přístupu k tvorbě v rámci black a death metalu. Korunováno skvostným zvukem ze studia Pulp. A ano, máme v tu zpoždění v tom objevování. Asi rok.
VLČÍ MUŽ
Má to niekoľko dobrých nápadov, ale celkovo mi tu chýba akákoľvek ambícia. Je to celé uponáhľané, miestami aj dosť blbučké, herci žiadna sláva - skrátka taká spotrebná hororová jednohubka. Za návštevu kina to nestojí. 5/10, možno 6/10.
DRŤ - Drôtenky
Naprosto unikátní slovenský projekt tematizující aktuální společenská i politická témata. Hudebně založený na žánrové hravosti kombinující alternativní rock, mathrock, jazzové elementy i postpunk.
L'ITCH - A Numbers Game
Kytarista HIPPOTRAKTOR Sander Rom se svou druhou skupinou prezentuje zvláštní rockovou alternativu s nervózní atmosférou a funky prvky. I tvrdší a melodické polohy se objeví. Možná jen pro omezený okruh posluchačů, neboť to smrdí inspirací Mike Patonem.
THE GENOTYPE - ONEIRONAUTS
Mexická odpověď na AMARANTHE. Je to trochu ostřejší, v základu více do deathu, téměř bez čistého mužského zpěvu a méně chytlavých melodií, ve kterých má zase navrch Mörckova parta. Ale je to dobré.
LOWEN - Do Not Go To War With The Demons Of Mazandaran
Jak může znít doom metal s blízkovýchodními vlivy, když se urve ze řetězů a nabere na rychlosti a progresi, to ukazuje v Londýně sídlící parta kolem výrazné zpěvačky Niny Saeidi. Tahle hudba nakopává zadele.
DEUS MORTEM - Thanatos
Hned první skladba naznačuje, že u DEUS MORTEM se věci začínají měnit. Poláci posunuli svůj BM do čistějších a melodičtějších vod. Jistě, řízky se občas klepou nekompromisně, nicméně i tak je ústup do přijatelnějších sfér znát. Osobně mi to ale nevadí.