rekapituluje svou dosavadní sólovou kariéru na dvoudiskové "Best Of" kolekci "Sountracks Of My Life", která vyjde 31. října (obal viz. níže).
Setlist:
Disc 1
01. Man Who Would Not Die
02. Ghost In The Machine
03. Stare At The Sun
04. Robot
05. Kill & Destroy
06. Silicon Messiah
07. The Brave
08. The Launch
09. King Of Metal (Remixed by Rick Plester)
10. Rainbow Fades To Black
11. Samurai
12. Blackmailer
13. Watching The Night Sky
14. Speed Of Light
15. Soundtrack Of My Life
Disc 2
16. Russian Holiday (acoustic feat. Thomas Zwijsen)
17. Clansman (acoustic feat. Thomas Zwijsen)
18. Voices From The Past
19. Tenth Dimension
20. Blood And Belief
21. 10 Seconds
22. Leap Of Faith
23. Tough As Steel (Blaze version)
24. Comfortable In Darkness
25. Living Someone Elses Life
26. The Day I Fell To Earth
27. Motherfuckers R Us
28. Wonderful Life (SINNERGOD feat. Blaze Bayley)
29. Hatred (new song)
30. Eating Children (new song)
IOTUNN - Kinship
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
VOLA - Friend Of A Phantom
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
HAVOK - New Eyes
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
ENVY - Eunoia
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
ISBJÖRG - Falter, Endure
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
PAGANIZER - Flesh Requiem
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.