Více než půl roku poté, co Jan Hamerský ukončil projekt Anthropoid, vydává finální EP svého projektu jako devítipalcovou gramodesku.
Sebevražedná operace Anthropoid skončila po šesti letech. Během té doby Hamerský upustil od příležitostných uměleckých performancí a nedotažených sociologických pokusů, EP Enneagram (2011) a Urbi et Orbi (2012). Jeho mise vyvrcholila první vážně míněnou sbírkou zkázonosného hardcoru nazvanou po Hrabalově vzoru Sběrnými surovostmi.
Striktně omezená série třiceti nosičů vyšla díky příspěvkům jednotlivců – přátel a příznivců projektu Anthropoid – a vydavatelství Naše desky. Zvukovou stopu pro jehly gramofonů upravil v minulosti už osvědčivší se Tonda Smrčka (Seabeast Production). Do nosičů ryla zase slovenská dílna Archipelag Vinyl zinaře Adrika (Punkgen.sk).
Vzhled přebalu se inspiroval jiným uměleckým epitafem, Blackstar Davida Bowieho. O jeho autorství se Hamerský dělí s grafiky Filipem Bitnarem a Vaškem Kokešem a fotografem Tomášem Šrejberem, který poskytl část vizuálních podkladů.
K dispozici je posledních pár výlisků, ty si lze objednat buď přímo u autora (abbehammerson@gmail.com), anebo skrze Naše desky (viktor.palak@gmail.com). Cena jednoho kusu je 200 korun. Přes uvedené kontakty lze vedle poštovní zásilky sjednat taktéž osobní předání.
http://bandzone.cz/anthropoid
https://www.facebook.com/anthropoidofficial/
http://posthumus.bandcamp.com/
http://www.the-aardvark.cz/nase-desky
BLACK CURSE - Burning in Celestial Poison
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
IOTUNN - Kinship
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
VOLA - Friend Of A Phantom
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
HAVOK - New Eyes
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
ENVY - Eunoia
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
ISBJÖRG - Falter, Endure
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.