Letos v zimě si všichni náruživí čtenáři a fanoušci domácí metalové historie přijdou na své, jelikož přesně po roce se vrací Kniha kovu, se svým druhým dílem, a pokračuje v započatém, tedy v mapování vývoje jednotlivých subžánrů, které jsou na české metalové scéně zastoupeny, a to od jejich počátků po současný stav. Zatímco se minulý díl věnoval klasické trojici black, death a thrash metal, ten současný se zaměřuje na dva jejich mladší bratříčky, a to konkrétně na doom metal a grindcore. Na první pohled se to může zdát jakožto podivná kombinace, nicméně stejně jako u řady jiných věcí záleží primárně na úhlu pohledu. Tak například pojmeme-li různorodost metalové hudby jako škálu a onu zmíněnou klasickou trojici jako její středový interval, představují pak doom a grind extrémní póly na jednotlivých koncích takovéhoto spektra, a tudíž zde můžeme mluvit o jistě kontextuální příbuznosti. Samozřejmě, oba subžánry se od sebe svým charakterem velmi liší, nicméně oba představují další logický vývojový krok – hledání limitů již etablovaného, jak z hlediska formy, tak i obsahu – jdoucí současně ve dvou protilehlých směrech. Z kompozičního hlediska se tak doom metal vymezuje proti normativní tezi, že metal se hraje rychle, tím, že zkoumá, jak nejpomaleji je ho možné zahrát, zatímco grind tuto bere ad absurdum a naopak hledá, jak nejrychleji je to možné. Z tematického hlediska je to zas obráceně. Zatímco grind jde proti normativní tezi, že metal je a priori seriózní záležitost, skrzevá inkluzi komického elementu a humoru obecně, doom metal je naopak dostává do extrémní polohy svým zaměřením na až existenciálně závažná témata. Jejich podobnost tedy pramení z toho, co oba subžánry v rámci metalu představují, jakou funkci plní.
Druhý svazek Knihy kovu se sestává sice jen ze dvou částí, nicméně tím, co do formy, rozdíly mezi oběma díly končí. I zde se tedy obě části sestávají jednak z historické studie daného stylu, předkládané opět skrze vzpomínky a názory relevantních osobností a přímých účastníků dění, a jednak z přehledu klíčových kapel a osob v daném stylu působících.
Autorem je stejně jako minule publicista, spisovatel a muzikant Václav Votruba, který během onoho roku, jenž od sebe dělí oba svazky, stihl kromě pokračování Knihy kovu sepsat i další beletrické dílo Šumavské běsy, vyprodukovat se svými kapelami další dvě alba (konkrétně pátou studiovku DARK ANGELS a debut THE RIVER OF LOST SOULS), a nakonec ještě začít připravovat své první sólové EP. O sazbu a celkovou grafickou úpravu se opět postaral Tomáš F. Hanzl, alias Chymus (ANTIGOD, ISACAARUM).
Kniha kovu II vychází u MetalGate Records ve formátu paperback a objednávat ji můžete na MetalGate e-shop.
www.metalgate.cz
Tagy:
ANTHROPOID
IOTUNN - Kinship
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
- Dalas
- před 42 minutami
VOLA - Friend Of A Phantom
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
- Dalas
- před 2 hodinami
THE CURE - Songs Of A Lost World
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
- Dalas
- před 4 hodinami
HAVOK - New Eyes
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
- Marigold
- včera
ENVY - Eunoia
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
- Noisy
- včera
ISBJÖRG - Falter, Endure
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
- Noisy
- včera
PAGANIZER - Flesh Requiem
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
- Reaper
- před 2 dny
DISKUSE A HODNOCENÍ
BETTER LOVERS - Highly Irresponsible
- afro
- včera
BETTER LOVERS - God Made Me An Animal
- afro
- včera
HELMET - Betty
- Third horseman
- před 2 dny
DEVIN TOWNSEND - PowerNerd
- Meresz
- před 3 dny
ARCH ENEMY, IN FLAMES, SOILWORK - Praha, Sportovní hala Fortuna - 25. října 2024
- sved1969
- před 4 dny
PANOPTIKO - Bohové
- miky222
- před 4 dny