nový album vychádza vo februári 2018
Vo februári vyjde von nový, v poradí už piaty album bratislavskej formácie ADACTA s krátkym a výstižným názvom „Zlo“. Nový zárez na pažbe je opäť krokom do nového priestoru, kde gitary objavujú rozšírené možnosti, ktoré ponúkajú nielen crustové ale aj deathmetalové riffy v kombinácii s typickou epickou a temnou melodikou poháňanou vpred s punkovo prieraznými a neúprosnými bicími. Celú túto mašinériu podporujú basgitarové vyhrávky a drive jej dodáva lyrika, ktorá skúma rôzne formy ľudskej zloby a zdôrazňuje, že skutočné zlo, to sme my – zlo pochádza z nášho vnútra. Prvý singel s lyric videom s názvom „Zabudol som odpúštať“ bude zverejnený online 28.1. 2018.
Album v skutočne dlhohrajúcej minutáži zhruba 41 minút vychádza na vinyle a CD v Čechách a na Slovensku na osvedčenom punkovom labeli Papagajúv Hlasatel records, vo Švédsku u Dark Elk Vinyls, a špeciálne edicíe sa chystajú v Mexiku, Čile a Brazílii.
Na podporu albumu vyráža ADACTA na prelome marca a apríla do Brazílie na svoje prvé turné mimo Európy a následne bude počas celého roka 2018 intenzívne koncertovať po Čechách a na Slovensku. Pre booking kontaktuj kapelu cez facebook na https://www.facebook.com/adactaband, kde dostaneš nielen nový album ale aj tričká mikiny s novým motívom.
https://www.youtube.com/watch?v=Q9Dzf7Pj5xE&feature=youtu.be
DEFEATED SANITY - Chronicles Of Lunacy
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
LEPROUS - Melodies Of Atonement
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
NACHTMYSTIUM - Blight Privilege
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
BODY COUNT - Merciless
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
DJEVEL - Natt Til Ende
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
NEKUS - Death Apophenia
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.