hodlají letos masivně koncertovat po Evropě. U nás je ale bohužel neuvidíme. Zajet si ovšem můžete do Norimberku, Berlína, Krakowa anebo Vídně.
June 1 Nürburgring, Germany Rock Am Ring
June 2 Nuremberg, Germany Rock Im Park
June 5 Stockholm, Sweden Fryshuset
June 6 Oslo, Norway Spektrum
June 8 Aarhus, Denmark NorthSide Festival
June 9 Helsinki, Finland Sideways Festival
June 12 Manchester, UK O2 Apollo Manchester SOLD OUT
June 13 London, UK O2 Academy Brixton SOLD OUT
June 14 London, UK O2 Academy Brixton SOLD OUT
June 16 Landgraaf, Netherlands Pinkpop Festival
June 17 Berlin, Germany Zitadelle SOLD OUT
June 20 Zurich, Switzerland Halle 622
June 22 Clisson, France Hellfest
June 23 Esch-Sur-Aizette, Luxembourg
June 24 Dessel, Belgium Graspop
June 26 Paris, France Olympia SOLD OUT
June 28 Madrid, Spain Download Festival Madrid
June 29 Barcelona, Spain Be Prog! My Friend Festival
July 1 Verona, Italy Rock The Castle
December 2 Glasgow, Scotland Glasgow Academy
December 3 Manchester, UK Victoria Warehouse
December 5 London, UK Wembley Arena Pavilion
December 7 Antwerp, Belgium Lotto Arena
December 13 Hamburg, Germany Sporthalle Hamburg
December 15 Kraków, Poland Tauron Arena Kraków
December 16 Vienna, Austria Wiener Stadhalle
December 18 Milan, Italy Mediolanum Forum
December 19 Rome, Italy Palalottomatica
DEFEATED SANITY - Chronicles Of Lunacy
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
LEPROUS - Melodies Of Atonement
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
NACHTMYSTIUM - Blight Privilege
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
BODY COUNT - Merciless
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
DJEVEL - Natt Til Ende
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
NEKUS - Death Apophenia
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.