Američané si pro své fanoušky připravili vydání alba rarit a dříve nepublikovaného materiálu. Nahrávka s názvem "Medium Rarities" vychází 23. listopadu u Metal Blade records.
Obsahovat bude následující skladby:
01. Birth. Cancer. Death.
02. No Future
03. Chili Dispenser
04. The Recapitation of Cattle
05. Thrombosis All-In
06. Turn on the Masters
07. Tripas de Pepe
08. Vino de lo Sanguifero
09. Queso de Cabeza
10. Birth. Cancer. Death. (unreleased demo)
11. Diarrhea de Dahmer (unreleased demo)
12. Human Jerky (unreleased demo)
13. Thrombosis All-In (unreleased demo)
14. Colon Blo (unreleased demo)
15. Flesh-Eating Disease (unreleased demo)
16. Burnt to a Crisp
17. Sonny's Burning
18. Rotting Children for Remote Viewing (unreleased)
19. You People
20. World Full of Idiots
21. An Exposition of Insides
22. No Light and No Life
23. Cannibalistic Invasivorism
THE JESUS LIZARD - Rack
Neuvěřitelných 26 let od minulé desky a přesto jako by THE JESUS LIZARD vůbec nezestárli. Suverénní návrat ve znamení typických hutných noiserockových struktur a stále je to správně surový underground, byť si skupina samozřejmě nese svůj status kultu.
NOSFERATU (2024)
Už dlho ma nič takto nerozbilo. Podľa mňa najlepšia draculovina vôbec.
EMPTY MIRROR - Deus Profanus
Prvotina řecké gothic metalové kapely. Moderně znějící nahrávka, která nezapře svou inspiraci v hudbě z přelomu tisíciletí. Stylově jsou blízcí o generaci starším PENUMBRA a podobně jako zmínění Francouzi se nenechávají svazovat žánrovými mantinely.
STRATALITH - Ether(bound)
Je divné použit u tak dřevního stylu jako doom metal přídavné jméno futuristický, ale přesně tohle STRATALITH je. Originální projekt z New Yorku balancuje někde mezi progresivní náladovkou, doomem, industriálem a možná i djentem.
THE SUPERVOID CHORAL ENSEMBLE - Live From the Downwhen Terminus
Mathrock z New Yorku, který nepidliká. Spíše přepíná mezi až doomovými hutnými riffy a prog metalovými kvapíky. Zajímavý stylový hybrid, s ostrým zvukem od Kurta Balloua.
LIZZARD - Mesh
Francouzi pokračují v cestě nastolené na minulém albu "Eroded" a znovu servírují svůj specifický pohled na moderní melodický progresivní rock/metal. Osobité kouzlo lehce vychladlo, ale skladby typu "Elevate" mají stále svou sílu.
NOSFERATU (2024)
Style over substance mi u Eggerse a remaku expresionistické klasiky tolik nevadí, hlavně když Jarin za kamerou opět maluje. Větší hřích je, že tahle předfreudiánská balada o překrveném klitorisu a vilném Rumunovi je dost anemická. Pár pohlednic nestačí.