Rakovina, nový singl Povodí Ohře & Videoklip.
Potomci bývalých narkomanů, příbuzní kurev, kluci od povodí ohře se po roce vracejí s čerstvým krmivem pro jehly gramofonů. V těchto dnech totiž vychází jejich singl Rakovina. Rakovina je v případě Povodí Ohře sjednocujícím prvkem. Kapela, která ve svých počátcích plnila spíše úlohu terapeutické skupiny, na své nové nahrávce finálně účtuje s chorobou, která je před lety svedla dohromady a zároveň vykračuje směrem k očekávané nové desce, která vyjde během příštího roku.
Druhou stranu singlu obsadila skladba Vašek, ve které se frontman Sisi vypořádává s poplivaným Havlovským odkazem, tak jak si ho vyslechl u piva v jedné z chebských špeluněk. Sisi sám skadbu popisuje jako „modlitbu za všechny kdo nedokáží správně pochopit a uchopit svobodu“. Basák Láďa doporučuje „si tuhle modlitbičku zapamatovat, budete ji potřebovat“ a bubeník Honza dodává: „Nejsme Havlisti. Ale každej vůl se o něj dneska otírá, párkrát jsme si z toho utahovali, až pak Sisi seděl v hospodě v Chebu, kde mu nějakej maniak začal vysvětlovat, proč je Havel blbej, Sisiho reakce je krásná, dle mne nejsilnější refrén.“
Refrén skladby si ostatně na pódium s kapelou příjde zazpívat i kaplan Blažej Pelán z borské věznice, na jejímž dvoře nedávno Povodí hrálo koncert pro místní chovance a s nimi záhrála i právě Pelánova kapela Těleso, složená z borských trestanců.
První křest proběhne 20. září na domácí půdě, v plzeňském Divadle Pod Lampou (s Raw Deal), následovat bude pražská zastávka v klubovně Punctum 27. září za doprovodu Bumbrle a Degens.
Singl vychází v počtu 300 kusů na průhledném žlutém vinylu u vydavatelství Stoned to Death. Jak píše frontman Sisi, jeho vznik doprovázel „jakýsi lidský fanatismus. Ten však není vrozeným kreténismem jenž lze snadno ukrýt za zdi ústavů, ale osudovou lidskou prací.“
Zmíněné dva koncerty jsou zároveň poslední z obsáhlé koncertní série, kterou kapela letos absolvovala. K vidění budou až v lednu 2020.
Singl Rakovina doprovází i video natočené ve všetatském Loko Baru: https://www.youtube.com/watch?v=Z9pgMo5Fgqc&feature=youtu.be&fbclid=IwAR20MjnOO9BspDQP87gHwPiAEE9kzzMk_XCBLyvMK7vqGXD9vpjT9zADT3g
https://stoned-to-death.bandcamp.com/album/rakovina-w-va-ek
20.9. Plzeň, Divadlo Pod Lampou
https://www.facebook.com/events/544144222792722/
27.9. Praha, Punctum
IOTUNN - Kinship
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
VOLA - Friend Of A Phantom
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
HAVOK - New Eyes
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
ENVY - Eunoia
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
ISBJÖRG - Falter, Endure
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
PAGANIZER - Flesh Requiem
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.