potvrdili svou účast na festivalu Summer Breeze Open Air 2002, který se koná 22. – 24- srpna v německém Abtsgmündu. PARADISE LOST vystoupí v neděli 24. srpna. Kompletní seznam dosud potvrzených kapel vypadá takto:
AD INFERNA
AFTER FOREVER
AGATHODAIMON
AMON AMARTH
ASHES YOU LEAVE
AXXIS
BELPHEGOR
BLAZING ETERNITY
BLOODFLOWERZ
BONFIRE
BRAINSTORM
BURDEN OF GRIEF
CHARON
CRIMINAL
CRYSTAL BALL
DARK AT DAWN
DEEP INSIDE MYSELF
DIE APOKALYPTISCHEN REITER
DIE SCHINDER
DIMMU BORGIR
DISBELIEF
DRY ROT
EDGUY
EKTOMORF
EMIL BULLS
END OF GREEN
ENTWINE
FLOWING TEARS
FURBISHED FACE
GURD
GURKKHAS
HYPOCRISY
LEFT HAND SOLUTION
MIRROR OF DECEPTION
MOURNING CARESS
MR. VADER
MY DARKEST HATE
MYSTIC CIRCLE
NIGHT IN GALES
NIGHTWISH
NO RETURN
PAIN
PARADISE LOST
PISSING RAZORS
PRIME STH
PRO-PAIN
RED AIM
SAMAEL
SENTENCED
SKINDRED
SKINLAB
SMOKE BLOW
SOILWORK
STORMWITCH
SUBSTYLE
SUIDAKRA
THE BLUE SEASON
THE GATHERING
THE NERVES
THORN.ELEVEN
TIAMAT
UNDERTOW
VADER
VOLCANO
WITHIN TEMPTATION
Y NOT
DEFEATED SANITY - Chronicles Of Lunacy
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
LEPROUS - Melodies Of Atonement
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
NACHTMYSTIUM - Blight Privilege
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
BODY COUNT - Merciless
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
DJEVEL - Natt Til Ende
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
NEKUS - Death Apophenia
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.