poskytl magazínu Midwest Metal interview, v němž komentuje svá nedávná koncertní vystoupení se SLAYER. Dave v něm mimo jiné uvedl: „Zavolali mi. Bylo to asi týden před Vánoci. Manažer mi řekl, co se stalo s Paulem Bostaphem a dále mi sdělil, že kluci (SLAYER) by chtěli vědět, jestli bych s nimi neodehrál pár koncertů, které už byly naplánovány. Po 24 hodinách jsem řekl OK. Domluvili jsme cenu a bylo to. Zpočátku jsem měl ze společného setkání s Tomem, Jeffem a Kerym obavy, jelikož jsem je dloho neviděl, ale nakonec vše proběhlo bez problémů. Ke SLAYER jsem se na těch pár dní přidal hlavně kvůli fanouškům, a sice hlavně kvůli těm mladším, kteří neměli možnost vidět SLAYER v originální sestavě. Kdybych si to mohl se SLAYER vždycky jednou za deset let zopakovat, byla by to paráda!“
REVOLTING - Night Of The Horrid
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
50M ZNAK - Nadechnout se
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
HIDDEN MOTHERS - Erosion / Avulsion
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
DEVIN TOWNSEND - PowerNerd
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
DEVIN TOWNSEND - PowerNerd
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
DIE APOKALYPTISCHEN REITER - Die Mutter des Teufels
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
VALKAYA - Immortal
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.