Den vydání DVD „Were You There“ se o pár týdnů posouvá. Přesné datum bude teprve oznámeno. Zatím se pokochejte obalem a těšte se na záznam koncertu z polského Krakova z ledna 2004 a další chuťovky. Konkrétně na tyto skladby:
01. Intro: Childhood Dreams
02. Balance
03. Closer
04. Pressure
05. Release
06. Forgoten Hopes
07. Destiny Is Dead
08. Are You There?
09. One Last Goodbye
10. Pulled Under At 2000 Metres A Second
11. Parisienne Moonlight
12. A Natural Disaster
13. Judgement
14. Panic
15. Temporary Peace
16. Flying
17. One Last Goodbye (Acoustic, w/ Liverpool Phil String Quart)
18. Temporary Peace (Acoustic, w/ Liverpool Phil String Quart)
19. Flying (Acoustic, w/ Liverpool Phil String Quart)
20. Pressure (Promo Video Clip)
21. Release (Live In London, Nov 2002)
22. A Natural Disaster (Live In Hamburg)
THE JESUS LIZARD - Rack
Neuvěřitelných 26 let od minulé desky a přesto jako by THE JESUS LIZARD vůbec nezestárli. Suverénní návrat ve znamení typických hutných noiserockových struktur a stále je to správně surový underground, byť si skupina samozřejmě nese svůj status kultu.
NOSFERATU (2024)
Už dlho ma nič takto nerozbilo. Podľa mňa najlepšia draculovina vôbec.
EMPTY MIRROR - Deus Profanus
Prvotina řecké gothic metalové kapely. Moderně znějící nahrávka, která nezapře svou inspiraci v hudbě z přelomu tisíciletí. Stylově jsou blízcí o generaci starším PENUMBRA a podobně jako zmínění Francouzi se nenechávají svazovat žánrovými mantinely.
STRATALITH - Ether(bound)
Je divné použit u tak dřevního stylu jako doom metal přídavné jméno futuristický, ale přesně tohle STRATALITH je. Originální projekt z New Yorku balancuje někde mezi progresivní náladovkou, doomem, industriálem a možná i djentem.
THE SUPERVOID CHORAL ENSEMBLE - Live From the Downwhen Terminus
Mathrock z New Yorku, který nepidliká. Spíše přepíná mezi až doomovými hutnými riffy a prog metalovými kvapíky. Zajímavý stylový hybrid, s ostrým zvukem od Kurta Balloua.
LIZZARD - Mesh
Francouzi pokračují v cestě nastolené na minulém albu "Eroded" a znovu servírují svůj specifický pohled na moderní melodický progresivní rock/metal. Osobité kouzlo lehce vychladlo, ale skladby typu "Elevate" mají stále svou sílu.
NOSFERATU (2024)
Style over substance mi u Eggerse a remaku expresionistické klasiky tolik nevadí, hlavně když Jarin za kamerou opět maluje. Větší hřích je, že tahle předfreudiánská balada o překrveném klitorisu a vilném Rumunovi je dost anemická. Pár pohlednic nestačí.