Tribute s názvem „Mayhem Without Mercy - A Hardcore Punkrock Tribute To Venom“ právě vyšel u Madskull Records a obsahuje:
01. THE FELCHERS - Mayhem With Mercy
02. THE SHINING - Black Metal
03. THE HOUSE OF DESTRUCTO - Raise The Dead
04. TASKER - Nothing Sacred
05. BREZHNEV - Rip Ride
06. BLOODY SODS - Schizo
07. LIMECELL - Buried Alive
08. LIMECELL - Live Like An Angel, Die Like A Devil
09. RIOTGUN - To Hell And Back
10. THE NERDS - 1000 Days In Sodom
11. ULTRA GENIUS - Teachers Pet
12. G.O.H. - In League With Satan
13. HAMMERLOCK - Die Hard
14. DANDARE - The Evil One
15. SEVERED NUNS - Lady Lust
16. STOOL SAMPLE - Skool Daze
17. CHEMIKILLER - Dont Burn The Witch
18. THROWBACKS - Countess Bathory
19. BLOODSUCKING FREAKS - Chanting Of The Priests
20. ARKHAM - Warhead
21. MAIS MAN - Buried Alive
22. MILKMAN - Die Hard
23. BLOODY SODS - Burstin' Out
24. THE FELCHERS - Bloodlust
25. SATAN'S SLUTS - Witching Hour
26. HUMAN ALERT - Live Like An Angel, Die Like A Devil
DEFEATED SANITY - Chronicles Of Lunacy
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
LEPROUS - Melodies Of Atonement
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
NACHTMYSTIUM - Blight Privilege
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
BODY COUNT - Merciless
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
DJEVEL - Natt Til Ende
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
NEKUS - Death Apophenia
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.