NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Geniální a zároveň nedotažené. Zpěv je nevětší zbraní a zároveň největší slabinou téhle nahrávky. Pěvěcké linky jsou super, ale občas až příliš slyšitelně nad možnosti Moniky Edvardsen. I tak je to jedno z velmi mála alb, při jehož poslechu mi dodnes naskakuje husí kůže. Ale nemůžu si pomoct - kdyby si s ním kapela skladatelsky vyhrála ještě o trochu víc a zpěvačka trochu víc zapracovala na svém hlasu, mohlo by Terrestrials kvalitativně konkurovat i Blackwater Park. A vzhledem k tomu, jaký komentář jsem k BWP napsal... Edit 22.4.2011: Trochu ten koment poopravím, nevím, pod vlivem čeho jsem ho tehdy psal, jako celek to má do BWP samozřejmě hodně daleko, spíš jde o to, že je tu určitej počet pasáží, co nabízejí stejně absolutní hudební zážitek, jako poslech BWP, takže asi tak...:)
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Mně se deska naopak líbí méně než orgasm. Fošna jak vyšitá ze slabikáře pro první ročník norské avantgard školky (myslím to v dobrém), ale s odstupem času dávám o bod menší hodnocení :)
výborné
Netradicni, novatorske, vyborne.Presne tak. Neobvyklá a originálna platňa. Zvláštny svet sám pre seba.
Presne tak. Neobvyklá a originálna platňa. Zvláštny svet sám pre seba.
-bez slovního hodnocení-
Netradicni, novatorske, vyborne.
Hodně zvláštní a neobvyklá deska. Chvíli mi trvalo než jsem se dostal na její vlnu, ale to nikterak neovlivní můj názor, že se jedná o skutečně kvalitní album.
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.