OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Thirteenth step miluju. Hrozně dobře se to poslouchá, příjemný, přitom nikterak prvoplánový album bez zbytečných nebo hluchých míst, skvělé melodické nápady. Všichni zúčastnění v životní formě, kapelu táhne Billy Howerdel, strašně zajímavý kytarista s osobitým feelingem a výrazem, stejně tak osobitá hra je znát i u Twiggyho, excelentní bubeník Josh Freese, a v neposlední řade Keenan, který oplývá jedinečným talentem dodat vokálem výrazné emoce s obrovským citem pro atmosféru toho, co se v dané skladbě odehrává. Fakt skvělý! Album, u kterého se člověk zrelaxuje a zároveň nabije jakousi pozitivní energií, byť je Thirteeth step ve své podstatě těžká melancholie.
-bez slovního hodnocení-
Neznám moc lepších rockových desek!
-bez slovního hodnocení-
A Perfect Circle boli aj budu vždy zvláštnym zoskupením. Na jednej strane sú tu momenty ktoré ma bez pochybne nenechajú chladným ale na druhu stranu treba podotknúť že nie všetky skladby sú si rovne. A maynardov spev si by žiadal aby sa odprostil od toho takzvaného uniformovaného spevu lebo ku koncu jeho spev postráda určitú auru a môže dosť nudiť ale stále si album udržuje určitú kvalitu
The Noose - dokonale vygradovaná skladba Vanishing - na pomezí mezi regulérním songem a mezihrou, ale pro mě přesto jedna z nejlepších věcí na albu The Outsider - asi nejlepší song kapely The Nurse Who Loved Me - příšernost (tahle skladba bude nejspíš vtip) zbytek - někde mezi mírným nadprůměrem a totální nudou
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Skvelá vec, bez debaty.
Nemám příliš co dodat, je to prostě parádní matroš! Jen úvodní "The Package" příliš nemusím, zbytek je ale naprosto v pořádku. Maynard mě prostě bere.
Tady se A perfect Circle vytáhli.
Pet a Package, tak z těch s*ru
slabsi vykon, chybaju nejake inovativne napady tu davam bonusovi bodik za Gravity
-bez slovního hodnocení-
podobne ako tool nudne mierne roztahane a az tolko novatorstva tam vobec nie je
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.