OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Na tohle jsem se tesil, prvnich 15min. pusobilo dobre. Pak se to ale zvrhlo v tradicni americkou sracku, kde je stupidita na prvnim miste. Bohuzel
Naprosto zbytečný rozvleklý agitační (zlatý český film Copak je to za vojáka) snímek. První hodina je zosobněním nudy! Film začíná mít spád až od okamžiku útěku francouzského záporáka. Pokud by film byl ve stejném duchu a byl by dlouhý do 90 min, šel bych s hodnocením výrazněji nahoru. Takhle (s přihlédnutím k typickým srdnatým americkým hláškám typu "dole někdo potřebuje gumový pytel") je to jen za 3,5 body.
-bez slovního hodnocení-
No potěš koště. Ani v nejmenším jsem nepředpokládal, že SWAT bude až takové béčko. Myslel jsem si, že se příjemně pobavím, ale zvrtlo se to spíše v neustále obracení očí v sloup. Nebýt Farrella a Jacksona, nejspíš bych nebyl schopen tohle zhmotnění akční impotence dokoukat. Předně Vás praští do nosu scénář děravý jako ústa staré ženy - dialogy jsou mnohdy opravdu utrpením. K postavám si v podstatě nevybudujete žádný vztah, tudíž je Vám jejich osud naprosto šumák. Akce je pomálu a když už se nějaká dostaví, je natočená 100% sterilně, ostatně jako celá tahle videoklipárna. Po celou dobu snímku jsem si připadal jako při sledování pilotního filmu k televiznímu seriálu, který od zítra startuje v odpoledním bloku TV N@VA. Jeden bod za Farrella s Jacksonem a útrum!!! No popravdě SWAT by možná zasloužil ještě něco navrch za to, že nedošlo k tomu, čeho jsem se celý film upřímně bál - vpádu Chucka Norrise na scénu:-) Hrůza, hrůza, hrůza. Opravdu hóóódně špatný akční film...
-bez slovního hodnocení-
Nic...
-bez slovního hodnocení-
Už sem viděl lepší (i horší) filmy...
Kulisa Ku Koseniu
Klasická Americká pakárna
kdesi jsem o tomto filmu četl: "V hollywoodu si řekli: o čem jsme ještě neudělali film?" a tak ho udělali o jednotce rychlého nasazení. ten film mi nic nedal, a po filmu jsem si vyčítal, že jsem vůbec tímto ten čas ztrácel. prostě hromada vaty, střílení a collin farrelův ksicht (pro ženy)
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.