OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Jediné album co si od Tristanie poslechnu. Zbytek je pro mne nějaký nemastný neslaný. World of Glass sem si s chutí kupoval a těšil se - první skladba jasně navazuje na Beyond the Veil, ale následující je jen velmi slabý odvar a tahanice největšího kalibru-s chutí opět prodal. Na Beyond je spousta nápadů a ještě se toho nebáli nacpat to všechno do kupy.
-bez slovního hodnocení-
Nasledujuci album World of Glass mam predsa len o chlp radsej,ale Beyond the Veil je i tak stale masterpiece zasluhujuci si absolutorium.
Tak jsem se pustil do poslechu Tristanie a musím říci, že se nejedná o lehkou práci. Většina lidí hodnotí toto album (a i jejich produkci) nadprůměrně pozitivně. Já však navzdory velké snaze nemohu. Album se velice pěkně poslouchá, ale v konečném výsledkua po mnoha posleších se mi z něj nevybaví vůbec ale vůbec nic (ani melodie ani refrén či jiná část písně). Žádný pocit - ani záporný ani nijak příliš kladný. Prostě pouze příjemná poslechová záležitost s minimálním přesahem do doby po poslechu. Pro mě asi nejlepší song z alba: Opus Relinque. P.S. Zkusím na tom ještě zapracovat :))
Velká láska.
-bez slovního hodnocení-
exemplární gotický metal - se vším pejorativním naštěstí to na tomhle albu nedotáhli do úplných sraček, jen ke sterilní nudě
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Přestože nepatřím mezi fanoušky tohoto stylu, tak Tristania mě svým debutem a právě tímto počinem nemilosrdně srazila do kolen. Prakticky vrchol žánru...
Stěžejní dílo gothic metalu. Nutnost pro každého fanouška žánru a také tip pro ty, kteří s gothic metalem chtějí začít.
-bez slovního hodnocení-
vyborny album jeden z najlepsich co maju aj ked u mna je jednotkou widows weeds
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.