seventh
6,5 / 10
Pořád tvrdím, že "Closing Chronicles" a "I" byly nejlepší a co přišlo po nich už je jenom tu lepší (Invisible), tu slabší (Alive Again, White Darkness) odvar. Každopádně tohle album na můj vkus už nějak moc zapáchá retrem (třeba ty přímo kur...ky rozlezlé a unylé klávesy, ach jo ..).
Dane, neuraz se (doufám, že tím na sebe nepřivolám krevní mstu nebo tak něco:-), ale jako dlouholetý zažraný a oddaný fanda všeho co natočíš si to snad můžu dovolit říct - angažování Daga do kapely byl sakra blbý nápad. Jeho hudební postupy mi vůbec nesedí a já jenom bezradně album od alba pozoruju jak táhne sound kapely nějam do sedmdesátých let. Nightingale jako one-man projekt byl o moc větší sranda, fakt. Tohle je za šest. A půl. Po známosti.