NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Poslední album ještěrčího krále, které velkolepě završilo tvorbu The Doors.
-bez slovního hodnocení-
Geniální.
Nedosahuje takový hodnoty jako The Doors a Strange Days a osobně mám radši i Waiting For The Sun, ale jako poslední (bez Jima nepočítám) album je to důstojná rozlučka s hity jako Raiders on the Storm, L.A. Woman a nebo jinými podceněnými kousky. Mojí nejoblíbenější kapele 10 z 10 PS: Nechápu, jak může někdo tak nestydatě tvrdit, že L.A.Woman je to nejlepší album...
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Nejlepsi album The Doors.
-bez slovního hodnocení-
Jsem jeden z těch co se k The Doors dostali díky vynikajícímu filmu od Olivera Stonea.Stala se z toho má životní závislost.Těžko hodnotit,která deska je lepší,ale L.A. Woman je určitě na vrcholu mého hodnocení.
je to super aj po tych vise 35 rokoch
Vždycky mě sebere jejich blues,neznat je - řekl bych,že ten šedesátiletej černoch co tam pěje má neskutečně energickej hlas. Každopádně nádherná deska plná skvělejch skladeb a co kus to hitovka taky se to odráží na bestoffkách že?:)
L.A. Woman je slušné album, i když já mám radši "Morrison Hotel". Hodnocení je v rámci tvorby The Doors. btw. Díky za recenzi.
Skvělá deska. Vždy jak slyším tu basu na začátku The Changeling tak mé tělo dostane trhavý záchvat v podobě několika výpadu směrem vpřed a vzad. Na konci zase u Riders On The Storm utřu slzu, řeknu ach a jehla od mého gramofonu je už opět na začátku. Ta basa.........
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.