OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Mě se to líbí :-)
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Je to zklamani, ale az zase tak velka sracka to neni... Paradoxne se mi nejvic libi mozna nejmekci vec na albu, Next Closed Door, ta ma totiz dobry melodicky napad, evokuje u mne i treba takove The Rasmus a hrat to v radiu jako tyhle zname Finy, je z ni hit. Z celku jako takoveho je citit snaha zalibit se co nejsirsimu poctu posluchacu, videlat nejake money, coz podtrhuje i ta uhlazena produkce bez kouli...
Jméno kytaristy Niclase Engelina (ex-Gardenian!!!) a hvězdná sestava okolo něj mě hodně navnadili, ale výsledek docela zklamal. Nemůžu říct, že by "Absolut Design" bylo špatné album, ale je prostě jenom takové nějaké průměrné...
-bez slovního hodnocení-
taky se mi to nezdá být až tak špatné. Slyšel jsem už lepší, ale i tak je to pro mě hodně slušný nadprůměr. A například takovou poslední desku SOILWORK překonávájí ENGEL hravě. I když zase ... těžko říct, jestli je tohle vůbec nějaká pochvala při víc než pochybných kvalitách poslední tvorby SOILWORK ?? P.S. asi jsem ten "příznivec žánru disponující koňskou dávkou tolerance vůči nepůvodnosti".
Já bych to zase tak černě neviděl
Souhlas s recenzí :(
Ohlasovali ju ako debut roku ,ale neviem.Pár vecí tam je pekných ,ale fakt bez večšieho nápadu,akési vopred očakávané.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.