À TERRE - Embrasser La Nuit
Nebezpečný sludge, doom, post metal s nádherně kanální francouzštinou. Zahulený zvuk a dusivé nálady, až se z toho svírá hrudník. À TERRE mě na první poslech dostali, uvidíme jak trvanlivé to bude.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
V podstate súhlasím s väčšinou ľudí tu, ako aj s predposlednou vetou recenzie... Film na jedno pozretie - nič viac... To sa tam aj nejaká zábava a humor dá objaviť...
O ničem, ale jako podkres k večeři obstojí. Za zmínku určitě stojí slušná vizuální stránka.
Uff, sice jsem měl asi pět piv, ale dokoukat jsem to nezvládl. Zbytečnej film....vo čem to jako bylo?
Typická česká komedia posledních let (bohužel) na téma vztahy, u níž lze konstatovat přesně to, co v závěru své recenze uvedl Valtřík - pobaví a neurazí. Malinko lepší průměr.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Mé pocity přesně vystihl ten pode mnou.
Ale jo, přežil jsem to a dokonce bez újmy na duševním zdraví. Prostě jsem nečekal nic a občas se i zasmál....
-bez slovního hodnocení-
Jan Hřebejk točí naprosto zbytečné "filmy" bez duše vařené z vody, scenárista vymyslel scenář asi během hodinky jak seděl na hajzlu nebo po opici, doopravdy nechápu pro koho tento typ filmů je, současná česká kinematografie je hnůj a tenhle kousek to jenom potvrzuje
Je pravda, ze uz jsem od Hrebejka videl lepsi snimky nez je Nestyda. Tenhle film neurazi, ale jak prijde, tak zase odejde a podruhe uz se nevrati. Nevytrhne to ani Machacek, ktery zde podava "pouze" tradicni vykon a cely film je proste nekde kolem prumeru.
Nebezpečný sludge, doom, post metal s nádherně kanální francouzštinou. Zahulený zvuk a dusivé nálady, až se z toho svírá hrudník. À TERRE mě na první poslech dostali, uvidíme jak trvanlivé to bude.
U retro hevíků je klíč jednoduchý: buď to kopne, nebo ne. U těchto Švédů je situace ihned jasná. Příjemně dobový zvuk, přesvědčivý projev, jednoduché háky a príma veteránská atmosféra. Výsledkem je žánrově trve kolekce, kterou člověk vděčně vdechne.
Ejhle, špičkový německý debut našťouchaný bravurním technickým DM. Má to dost valérů, skvělou balanci mezi melodikou a zrůdnou agresí, zábavný vokál a explozivní basu, která evokuje klasiky žánru. Němci působí dojmem, že se pro první ligu narodili!
Košatý technický death, agresivní náklepy střídá progresivní hravost a přestože se jedná o brutální formu death metalu, je to i dostatečně čitelné. Povedený zvuk dává vyniknout všem instrumentálním parádičkám. A tempo je většinou zabijácké. Palec nahoru.
Tento šťavnatý mix proto-black/deathu s thrashovým zurvalstvom, nasratosťou a rýchlosťou sa mi veru pozdáva. Švédom to krásne hrá, tento debut u slovutných Century Media sa veru podaril.
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.