OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Konečně se mi dostala do rukou. Jedná se o nečekaně závažné album. Najít téma, které by ustálo patos řinoucí se z Tateova hlasu není vůbec jednoduché. V tomto směru sáhli na jistotu, což mohlo skončit velkým průserem. Nestalo se tak. Queensryche dokazali natočit fantasticky vyvážené, emotivní album, přitom však natolik progresivní, že se o tom zbytku progresivně metalové scény může jen zdát. Vychvalovat rytmiku apod. by bylo nošením dříví do lesa. Ačkoliv momentálně jedu hlavně v old school death metalu, AS se mnou dost zametl. BOMBA!! P.S. Stray + Darkmoor - 1*:)
-bez slovního hodnocení-
DeGarmo prosim vrat sa! Queensryche uz natocili druhy album po sebe ktory je len priemerny!
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Naprostá pecka, ale naprostá není slabého místa. Jedním slovem fantastické.
Presne tak velmi civilna nahravka ,nikdy som nebol velkym priaznivcom spevu typu Geoff Tate-a i ked viem ,ze je vynikajuci spevak ,ale tu sa mi zda ,ze spieva fakt velmi precizne.nahravka sa mi naozaj paci
-bez slovního hodnocení-
Vždycky mě potěší, když nějaký dinosaur vydá inteligentní, nenucené, prostě uvěřitelné album.
páči a veľa
Queensryche mam velmi rad a preto budem kriticka svina. Tento album som si s velkou namahou vypocul 4 alebo 5 krat a musim povedat, ze predrat sa cez nahodne porozhadzovane hovorene slovo, znacne unaveny Geoffov spev a obtazkany zvuk nahravky je teda riadna klada! Uvodna Sliver este ako tak odsypa, Tate dokonca vytiahne poriadnu vysku (kto by to bol povedal:-), ale nasledna nu-metalova Unafraid je uz dost tragicka. Ked sa uz aj najde nejake naozaj svetle miesto, tak ho kapela vzapati pochova neuveritelnym preslapom (dva priklady - Remember Me sa rozbieha krasne, ale totalne ju dorazi nepodareny refren + Home Again je pekna citliva balada, ktoru v druhej casti zahrabe pod ciernu zem zalostne falosny spev maleho dievcatka). K tejto nahravke nemam dovod znovu sa vratit, radsej si pustim The Warning alebo hoci aj Hear In The New Frontier.
hodne dobra prace a mozna budu i zvysovat hodnoceni
Queensryche mám opravdu hodně rád. Ale proto jim plný počet bodů nedávám. To dávám proto, že tahle deska je prostě fantastická. Kromě jiného mě i přímo dojala.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.