Jerry91
9 / 10
Velmi sebevědomý nový debut této legendy. Mladí Texasani předvedli svůj jedinečný styl který budou dále zdokonalovat na dalších albech. Na Cowboys from hell je určitě nejvíc melodií ze všech desek Pantery. Musím pochválit produkci Terryho Datea, tento borec kapele vykouzlil zvuk co je robustní, kompaktní a přitom ostrý. Panteře hodně pomohl, aby se stala tou nejtvrdší v metalovém ranku (nebo nejvíce heavy jak chcete). Tuto placku charakterizují dravé kytarové riffy, Anselmova útočnost a drtivá rytmika. Philovy hlasové výšky připomínají Halforda,některé songy jsou ještě zbytečně dlouhé.
A teď ke konkrétním songům.
Cowboys from hell- nezapomenutelný otvírák, konstatuje metalmorfózu Pantery : "We´re cowboys from hell, we are taking over this town". Zároveň vytváří i přezdívku těchto čtyř osobností. Neodmyslitelná součást koncertů. Provedení z Moskvy v 91=symfonie. 5
Primal concrete sledge- tady asi nejtvrdší song, hlavně díky Vinnieho salvě bicích. 5
Psycho Holiday-nezvyklé ale super bicí,fakt mě baví, plazivé riffy a mistrovské sólo,a Phil popisující svůj bouřlivý život: "Done too much alcohol,gotta get away from it all" 5
Heresy-Anselmův kvalitní text, zběsilé tempo,a Vinnieho dvoukopáky tento song řadí mezi ty nej z alba. 5
Cemetary gates-moje první setkání s Panterou, a hned taková dokonalost! akustické intro je přímo dojemné,pak se balada pomalu rozjíždí do strhujícího finále kde Philův hlas soutěží s kytarou kdo zvládne vyšší zvuk. Perfektní sólo mimochodem. jasných 5 bodů
Domination- snad nejagresivnější a nejpovedenější věc Pantery. Ten riff v refrénu nutí k fyzické aktivitě. Nechybí ani zlom-breakdown který je neskutečně heavy a k tomu bezchybné sólo. DOKONALOST! Domination naživo v Moskvě 91 před skoro milionem metalistů je ještě lepší. Bez váhání plných 5.
Shattered-textově zánik světa, hudebně je to věc co vyklepe pavouky z vašich repráků. povedená to záležitost. 5
Clash with reality- heavy pasáž kolem 1.minuty, rychlejší tempo na konci. Provází to (tehdy ještě) Diamondovo riffování. 4
Medicine man- opět surové riffy, Anselmovo frázování (i když ječák mohl vypustit)+ mocné sólo. 5
Message in blood- líbí se mi ta zpomalená heavy pasáž těsně před koncem.klidně mohl být kratší,5 minut je dost na toto tempo. 3,5 Nejslabší song.
Sleep-textově o nukleární válce,zajímavé. Phil soustředěně frázuje, potom přijde na řadu jedno z nejvíc emotivních Diamondových sól. Bez váhání 5.
The art of shredding- tady exceluje Diamond se svou krásně zkreslenou kytarou, ukazuje techniky co umí=tzv. shredding,tedy různé vyhrávky. Miluju ty změny tempa. 5