OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ako je možné, že som to ešte nehodnotil ? Každopádne výborné koncepčné dielko.
V sa mi rozhodne pacila viac ale o sklamani nemoze byt ani rec. Zboznujem Open wide the flood gates.....
Skvělé album, ale mám ten pocit, že poněkud nedosahuje kvalit svých předchůdců. Ač jde o koncepční materiál, nezdá se mi, že album až tak pevně drželo pohromadě (porovnám-li např. s "The Light" nebo "Beware Of Darkness"). Je poněkud "rozpísničkované"...Hlavní problém ovšem bude délka. Snaha zaplnit dva nosiče se mi nezdá až tak šťastná. V obecném měřítku špičková deska, v měřítku SPOCK'S BEARD trochu slabší, proto volím číselný kompromis...
Vynikající album, které se poslouchá v některých pasážích se zatajeným dechem. Po několika desítkách poslechů je to stále cesta poznání. Opět Neal dokazuje, že pro něj není nic nemožné. Škoda, že S.B. opustil. I když následující Feel Euphoria je velmi svěžím vánkem změn do tvorby nových S.B. bez Neala.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.