OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Bomba....a 17 minutovka Gaza ma vzdy odrovna!
Jednoducho parada!!! Pani muzikanti sa opat predviedli. Zboznujem Marillion!!!! Toto je hudba pre fajnšmekrov!!!!! Inač ako sa 10 jednoducho nemožem......toto je proste klenot!!!
Možná to není jejich nejlepší deska, ale stejně... Marillion jsou pro mě jednou z top kapel vůbec a nebojím se říct, že zaslouženě. Aktuální deska to pouze podtrhuje.
Marillion som zacal pocuvat este na zakladnej skole vdaka mojmu fortovi ktory vtedy na nich frcal. Album Childhoods end sme doma tocili denno denne....to uz ani neni pravda kolko je tomu rokov ha ha. STCBM je take pokracovanie Hapinessu....a titulka ako tu uz bolo spominane akoby od tamadial aj vypadla. Naj klenoty su vsak ukryte v Gaze, Montreale, Power a aj v zaverecnej Sky above the Rain ktora mi pripomina casy Brave....taktiez na mna velmi prijemne posoby baladicka Pour my Love. K tejto kapele chovam obrovsku uctu a albumy si objednavam v deluxe ediciach a aj tato je nadnerna. Vidno ze kapela chce ponuknut svojim fanusikom len to naj a to nielen po hudobnej stranke. Jednoznacne sa jedna o jeden z naj album ktore vysli v roku 2012!!!!
Veľmi príjemná hudba, ktorú som akosi neschopný počúvať dlhšiu dobu bez toho aby som pri nej nezaspával. :-) Krásny album, bez slabej skladby, aj ked hlas Steva Hogartha už občas píli uši.
Chvalim metalopolis, ze nezabudli na tento skvost, ktory v mojich ociach v roku 2012 prekonal iba Mr. Ian Anderson a jeho TAAB 2. Cakali sme dlho predlho, pani si dali nacas, ale stoji to veru za to! Gaza - takto tvrdo Marillion este nezneli, 10+ piesni naskladanych na seba, ale je to velka parada... "For every hot-head stone ten come back" Sounds That Cant Be Made - veselo by sa uchytila aj na predoslom albume, taketo peknunke veci vedia skratka davat iba tito borci... "Only love can stop you from merely existing" Pour My Love - vitam navrat pana Helmera ako hostujuceho textara, ale pekne verzie zabija slizky refren, znie to ako Simply Red... "People change and they turn strange and so will I" Power - tak takuto hitovicu Marillion snad este nikdy nemali, neuveritelna pecka, ked som to prvykrat pocul, som skoro zo stolicky spadol, totalna dokonalost, jeden z najlepsich refrenov ever... "The way I love you is something you dont understand" Montreal - nadhera nadhera nadhera, Steve Hogarth je proste pokladom tohto sveta, niet co dodat... "I hope the vibes are good, Im behaving as I should" Invisible Ink - nenapadna skladba, peknunka, i ked trochu repetitivna... "I left a note each day under your pillow" Lucky Man - tak tu album uz trochu straca paru, zbytocna vec, odrhovacka nehodna mena Marillion... "Some want sex and call it love" The Sky Above The Rain - tu fesaci prepasli sancu zlozit dalsi klenot typu When I Meet God alebo This is the 21st Century, prilis utahane, ale najdu sa aj pekne pasaze, vkusny zaver krasnej dosky... "Where troubles die and tears dry" Nebyt jedneho zakopnutia (Lucky Man) to mohol byt najlepsi album Marillion. V kazdom pripade po tolkych doskach prist s takymto drahokamom, to si zasluzi standing ovation. Pevne verim, ze v nich este drieme niekolko piesni kalibru Gaza, Power, ci Montreal. Lubim ich vsetkych, strasne moc!!! :-)
Pro mě jedna z nejmuzikálnějších a nejoblíbenějších kapel. Překrásná deska.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.