Girg
7 / 10
Je fakt, že Stormwitch nejsou tak docela mojí krevní skupinou. Je taky fakt, že k nim přesto mám nostalgický a sentimentální vztah. Každopádně je to nejromantičtější metalová kapela a nějakým zvláštním způsobem jsou mi prostě milí. K recenzi těžko co dodat, je tam všechno. Deska je úspěšným comebackem, je asi taková, jaká má být, víc se čekat nedalo, i trochu míň by furt bylo dobře. S jedinou tezí z recenze bych polemizoval: Shogun je snad nedoceněná deska, chcete-li, ale Stormwitch nejsou Coroner a nejsou Mekong Delta a nejsou Voivod a Anacrusis a nejsou ani jinou experimentální, progresivní (či jak to ještě nazvat) kapelou. Formátem jejich tvorby je prosté písničkářství, a tady tisíckrát platí, že méně je více. A Shogun je sice stále písničkářská placka, ale byla tu snaha posunout album jako celek k formátu, který Stormwitch nesvědčí. Já tu desku moc rád nemám (byť jsou na ní věci, které jsou pěkné). Jenže tahle recenze se netýká Shoguna, ale DwtW. A nezbývá mi než opět (a jako obvykle) obdivovat přesnost, s jakou do ní Darkmoor dostal všechno, co tam patří, ale i přesnost v bodování. Protože jako slušné desce jí těžko lze dát míň než solidních 7, ale s přihlédnutím k tomu, co mu občas jinde v žánru předkládají (ale kdysi předkládali i pod touto firmou), člověk také těžko dá více.