OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Sisters of Mercy, Paradise Lost, Depeche Mode ale bavi a tiez soli zadovazim Orphaned Land
Vynikajúce album. Ani som nečakal, že by Moonspell mohli ešte niekedy natočiť album, ktoré by sa svojou kvalitou blížilo majstrovskému Irreligious. Kapela, ktorá sa posledných 15 rokov motala v bludnom kruhu našla na albume Extinct svoju melodickejšiu tvár a pritom nestratila nič zo svojej charizmy a atmosféry. Najviac ma dostala úžasná skladba Domina s nádherným ústredným riffom a nostalgickou atmosférou. Piesne mi trochu evokujú rannú tvorbu HIM. Sú jedným slovom podmanivé. Myslím, že väčšina fanúšikov Moonspell bude nadšená, keďže skladby ako Extinct, Breathe či The Future Is Dark sa počúvajú velmi príjemne.
Na Wolfheart to nemá ani náhodou, ale jinak dobrá deska.
vcelku podařené album od kapely, kterou jsem kvůli jejich zmatenosti, co vlastně hrát, už víceméně pohřbil.
-bez slovního hodnocení-
ano monnspell som uz vobec nesledoval ale tento album je vskutku vyborny
-bez slovního hodnocení-
Mně se ta deska velice líbí, snadno jde do hlavy, ale má výrazné momenty, Moonspell mají zase svoji jedinečnou atmosféru zpět, přijde mi, že kapela i zpěvák se do toho fakt položili, mají větší nasazení, než na předchozím dvojalbu.
Super album!
-bez slovního hodnocení-
Vynikajúci album, príjemná zmes tvrdšieho metalu aj jemnejšieho gothic poňatia.
paradna doska, tato Paradise Lost/Depeche Mode poloha Portugalcom sedi... smelo by sa to dalo oznacit za gyc, ale je to tak vkusne a kvalitne poskladane a nahrane, ze je to v konecnom dosledku uplne odzbrojujuce... without you there's no tomorrow...
strhující
Totožný sound jaky poslední Orphaned Land - obě desky jsou nahrané ve stejném studio a mix prováděl stejný pán. Zvuk není tak tragický špatný jako na poslední dvoudesce, ale stále má do kvalit prvních čtyř desek hodně daleko. Jak zvukově, tak hudebně. Kapela, kterou jsem měl hodně rád, mě teď moc nebaví. Četl jsem nadšené reakce ve Sparku a zde a proto jsem lehce zklamán. Je to to takový gotický střední proud.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.