Filmator
6,5 / 10
Musel jsem si před hodnocením nechat trochu odstup, možná to ještě časem upravím. Když to vezmu kolem a kolem, nemám s deskou zásadní problém, pokud přehrávání utnu před poslední skladbou. Ta je opravdu k uzoufání a čekat přes pět minut, než se něco začne dít, tak na to vážně nemám dostatek trpělivosti. To snad i ten Achilles od Manowar je zábavnější pětadvacetiminutovka... :-)) Zbytek se poslouchá příjemně, nevadí mi, že Floor zpívá, jako by se jednalo o písničky napsané původně pro Anette. Její hlas hladí, s tím kníkáním na předešlých dvou deskách se to vážně nedá srovnávat. (A to jsem se skutečně snažil dát Anette šanci. Mimochodem, její po-nightwishová sólovka mě naopak příjemně překvapila.) Když se ohlédnu zpět - vrcholem pro mě dál zůstává Oceanborn. Pak je pár desek, které mi splývají. Pak Once, které ale stejně nikdy nedám celé na jeden zátah. Dark Passion Play - OK, totéž, pár písniček dobrých, zbytek zapomenut. Imaginaerum - sakra, to nebyl jenom film? Z toho si nevybavuju vůbec nic, pouze takovou tu barovou píseň. Takže Endless... možná není tím nejlepším z tvorby Nightwish, ale aspoň se (doufám) odrazili k nějaké zábavnější tvorbě. Pokud by pan Holopainen pustil do budoucna ke skládání i další členy kapely, třeba ještě přijde se zajímavým materiálem.