INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Návrat ke staré klasice. Velmi kvalitní album se skvělou atmosférou a dobrými skladbami ( zde pro mě jeden z vrcholů tvorby Bathory Foreverdark Woods a Mother Earth Father Thunder). Kvalitní odčinění předchozího přešlapu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Nordland je úchvatná sága. Sic mi poslední dobou přije, že je až příliš vyzdvihována nad alby jako Hammerheart, Blood Fire Death nebo Blood on Ice. Celkově je však materiál natolik úchvatný, že okouzlenému posluchači nezbývá nic jinéhom než zírat do zdi a nevědomky se pomočovat:)) Perly tohoto alba jsou jednoznačně skladby Nordland, Ring of Gold, Forewerdark Woods, A geat hall awaits the fallen brother a srdcovka Mother Earth - Father Thunder. Zbytek alba také nijak nezaostává. Celkově je album úžasné (jak už jsem ostatně řekl), ale příjde mi už příliš vyumělkované. Postrádá ten krásný undergroundový zvuk a atmosféru skutečného moře a břehů v plamenech... Nicméně klenot!
Bathory vydali lepěí věci ale přesto je to perfektní
Rozhodně lepší než předchozí "Destroyer...", ale kdeže jsou časy "Hammerheart" a "Twilight Of the Gods"
Čím byl Quorthon starší, tím líp mu to skládalo i hrálo. Ačkoli jeho mistrovské kousky z období Twilight of the Gods už nikdy nic nepřekoná, Nordland I je i přesto jedním z vrcholů celé pagan metalové tvorby.
-bez slovního hodnocení-
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.