OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
V porovnaní s ich zatiaľ najlepším zárezom Volition o dosť slabšie, doteraz som si k tejto doske nenašiel cestu, možno sa to ešte zmení.
Totální 10. Nejlepší deska PTH.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
hned ako PTH ohlasili novy album, bolo mi jasne, ze u mna to bude doska roka pred vypocutim jedinej sekundy... zaujatost je vsak na tomto mieste uplne opravnena, zohladnujuc vystavnu diskografiu kapely, a nakoniec sa ukazala aj ako objektivna... PTH sa kazdym albumom (vratane uchvatneho EP/LP Pacific Myth) zlepsuju a uz teraz sa desim, kam este dokazu vo svojej genialite zajst... oproti minulosti sa namiesto gitarovych dobrodruzstiev do popredia dostavaju vokalne melodie a novo pridana bohata orchestracia (i ked ta bola pri kapele v skromnejsich naznakoch uz od debutu)... cakal som, ze Rody sa bude po vokalnych trabloch drzat viac pri zemi - prdlajz, uz v uvodnom songu to vystreli az po plafon, famozny vykon... k paradnemu songwritingu (za vsetky spomeniem From the Sky) pridajte originalny koncept a mate vyhrane... a tie tri klavirno-orchestralne overtury su mimoriadne mile spestrenia (nic krajsie ako Harborside som tento rok nepocul)...
-bez slovního hodnocení-
U mě velká spokojenost.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.