PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
NUCLEUS vznikli v roku 2012 v Chicagu a napriek tomu, že nepatria medzi veľmi známe mená a členovia tohto kvarteta sa ani v minulosti neangažovali v skupinách či projektoch, ktoré by zo vzdialenosti niekoľkotisíc kilometrov vyzerali inak než ako naozaj hlboký americký underground, za priblíženie určite stoja. Prinajmenšom pre fanúšikov death metalu, skôr takého menej tradičného, svojsky zahraného i znejúceho a s odkazmi na staršie legendy. S tými ich nespája len znenie, ale napríklad aj sci-fi tematika, ktorá síce v kovovosmrtiacom žánri získava na obľube – stačí spomenúť DEEDS OF FLESH, WORMED, PATHOLOGY, viacero mladších BDM a tech/BDM zoskupení, ale NUCLEUS sú prístupom ešte trochu inde.
„Entity“, druhý album tohto spolku, obsahuje osem skladieb za 38 minút a po hudobnej stránke ide o svojsky pokrútený a disharmonizujúci death metal s vesmírnou náladou podobnou tej, ktorú vytvárajú ARTIFICIAL BRAIN. Možno nie sú natoľko technickí – a už vôbec by som ich v tomto neprirovnával napríklad k PYRRHON alebo GIGAN –, ale sci-fi švih v štýle „trochu ako zbrutalizovaný starý VOIVOD“ majú. (Nakoniec, aj logo NUCLEUS čo-to o inšpirácii napovie.) Nehrnú sa do nejakých extrémov, celé je to síce naozaj svižné, neraz sa tu blastuje, ale hudba hlavne divoko krepčí v pokrútených ne-melódiách, ktoré v spolupráci s veľmi povedomým zvukom navodzujú dojem, že v Chicagu začali hrať „po fínsky“ a naozaj sa im to darí. Ak si pamätáte kultovú, pred pár rokmi oživenú deathmetalovú podivnú hydru DEMILICH, tak ocitáme sa zhruba niekde tu.
Vokálne to nie je až taká divokosť ako kloktanie Anttiho Bomana, ktorý sa k mikrofónu dostal zhruba tak, že nikomu inému sa nechcelo, v podstate ani netušil ako vlastne na to a takto sa „dopustil“ unikátneho extrémneho prejavu, ale celkovo tam hudobná podoba je. Nie až taká ako u dávnych US uctievačov DEMILICH, ktorí si hovorili BIOLICH, z Fínska tu nájdete aj paralely k ADRAMELECH a netreba zabudnúť ani na dobre ukrytý klenot z čias praveku sci-fi death metalu, TIMEGHOUL z Missouri. A názvy skladieb sú v porovnaní s tými na nesmrteľnom „Nespithe“ lakonické na maximum. Čo sa tu ale počíta je to, že ak vás mrzelo, že dnes už takéto nahrávky nevznikajú, tak tu máte kvalitnú novinku presne v tomto duchu.
Sci-fi death metal fínskeho typu a s americkým pôvodom? Nech sa páči, veľmi výživné.
8 / 10
Dan Ozcanli
- gitary, vokály
Dave Muntean
- gitary, vokály
Ryan Reynolds
- basgitara
Pat O'Hara
- bicie
1. Arrival
2. Entity
3. Uplift
4. Mobilization
5. Approach
6. Outpost
7. Dominion
8. Timechasm
Entity (2019)
Fragmented Self (split) (2017)
Sentient (2016)
Hegemony (EP) (2015)
The Colony (EP) (2013)
Contact (demo) (2012)
Nibiru (Arrival of the Ancients) (SP) (2012)
Vydáno: 2019
Vydavatel: Unspeakable Axe Records
Stopáž: 38:27
-bez slovního hodnocení-
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.