Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Brutal death metal z Kolumbie, vydaný u Unmatched Brutality, to je taká smrteľná trojkombinácia, že by som ďalej písať nemusel, proste medzi albumami roka skončí celkom iste. Ale nech sa páči, kapela je z Bogoty, dokopy sa dala v roku 2018 a po jednoskladbovom deme „Schizoid Proliferation Of Insanity“ po nej hneď skočil Jamie Bailey/UBR. Ani sa nečudujem, nejde o zelenáčov, čo to ešte nemajú vybrúsené, obzvlášť bubeník Sander Bermúdez (asi milión angažmánov nielen v BDM žánri) a vokalista Sebastián Guarín (ex-PURULENT, ex-AMPUTATED GENITALS) sú známe mená. Strunová sekcia Mario Franco (basgitara) a Daniel Lara (gitara) takisto vie, čo treba urobiť, aby vznikol album-monštrum.
Osem skladieb za polhodiny, barbarský brutálny death metal kolumbijského strihu, teda prevažne ultrarýchlo, výbušne a šialene, klasický prístup k žánru, akurát že v najvyššom leveli extrémnosti. Priamočiara záležitosť, ak chceš v BDM aj slamy, tu nie sú, budeš musieť ísť niekam inam. Ak chceš masakrovanie, „si satan a máš rád des, tak zostaň tu a nechoď preč“, toto je blízko INTERNAL SUFFERING, len bez desivo majestátnej atmosféry besniaceho kozmického víru. Je tu skôr dusivé pekelné ovzdušie mixnuté s pozemskou neľútostnou tvárou smrti BRODEQUIN a intenzitou najodpálenejších momentov DISAVOWED. Hrá sa pochopiteľne technicky, dnes už BDM na piatich akordoch neutiahneš, ale brutalita je tu hlavným zákonom a stará škola sa predsa len ctí, dokonca tak, že úvodný riff znie ako SEPULTURA model 1989, len po zasiahnutí výbojom z neutrónovej hviezdy. Vokálne cca tri polohy, jedna výlevková, druhá tiež neľudská, tretia taká „normálna deathmetalová“. Tam, kde Sebastián melie ako guľomet, je to hotové inferno. U mňa veľká spokojnosť, ak toto spravili na debute, je sa na čo tešiť.
Smrteľná trojkombinácia - brutal death metal, Kolumbie, Unmatched Brutality.
8 / 10
Vydáno: 2020
Vydavatel: Unmatched Brutality Records
Stopáž: 30:10
Máte-li rádi naléhavý zpěv Cristera Olssona, procítěné severské riffové preludování a nevadí vám ani švédština, na novém albu EREB ALTOR si jistě najdete to své. Na žádné slavobrány to není, ale i poctivé bušení do kovadliny má kolikrát něco do sebe.
Pořád je všechno v pořádku a americká super grupa jede v kolejích poklidného progrocku. I tentokrát se najdou příjemná místa, celkově mám ale pocit, že docházejí silnější melodické nápady. Snad to bude jen takový ten oddech před něčím větším. Doufejme.
Pojďme si zase užít trochu pravého DM chrastění. MACERATION splňují žánrové atributy na potřebných 100% a doručují desku, ze které budou nadšeni zejména příznivci DISMEMBER nebo GRAVE (ale i BOLT THROWER). Zvuk je tučný, hluboký a deska nepostrádá tlak.
AC/DC war metalu a jejich nová deska. Výrazně podobná těm předchozím. Příznivci REVENGE dostanou klasicky zvrhlý a maximálně agresivní klepec. Tak jako vždycky. A tentokrát rovnou přes 40 minut. No, mě to stačilo dvakrát, potřetí do toho už asi nejdu.
Tak je to konečně venku! Pohrobci geniální tech/death entity SPAWN OF POSSESSION jsou zpět v centru dění. V kůži RETROMORPHOSIS působí robustněji a špinavěji, nicméně i tak je dokážete neomylně identifikovat hned po prvním riffu. Epické zmrtvýchvstání.
GOLGOTHAN REMAINS trochu pročistili zvuk a zvýraznili ULCERATE vibes. Nové EP je pořád hodně agresivní a inspirace novozélandskou ikonou (tentokrát přichází na řadu jejich pozdní tvorba) slouží spíše jako vydatná poleva než jako zásadní konstrukční prvek.
Komplexní metalová skládanka, kde si podává ruce agresivní death metal s dusavými djent výpady, ale i melodickými a klidnějšími pasážemi. Přes veškerou agresivitu to má i zvláštní ladnost. První dojem slušný.
