Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.
Byli u rozmachu švédského melodického deathu a nahráli dvě alba. To druhé však nevydali, mezitím se rozutekli do jiných skupin. Po třiceti letech se dali znovu do kupy, a kromě nového materiálu vydávají i ono druhé album. Pěkná exkurze do devadesátých let
V rámci žánru celkem unikátní deska s výraznou basou, která k sobě váže epileptické rozervané screamo, epické post-hardcorové pasáže a syntezátorové linky. Italům z Ligurie se povedlo navázat na dřevní klasiku a přidat něco svého.
Přes veškerou maskovanou a krvavou image předvádí obrození MUSHROOMHEAD především tradičnější hardrock/metalovou klasiku. Občas se v riffech, řevu a osobité melodice objeví připomenutí, že skupina měla kdysi své specifické kouzlo, ale to už je dnes pryč.
Hudba téhle party z Manchesteru je ukázkou klasické stoner doom školy a jako posluchač balancuji na vážkách, zda už je to příliš klišé, nebo stále ještě dostatečně zajímavé. Ale odkazy na sabbatovské vlivy celkem fungují, takže snad dobrý.
Jak dí kolega Noisy. Velmi slušná deska, zdařile zlámaná skládanka ULCERATE a GORGUTS postavená však na tučnějších a brutálnějších základech. Těžký poslech, je to jako když chcete vylézt osmičkovou cestu a máte k dispozici tak třetinu použitelných chytů.
Zásadní milník švédských black/death metalových dějin. Druhé album SACRAMENTUM z roku 1997 se dočkalo renovace fasády. Dan Swanö odvedl vynikající práci, "The Coming Of Chaos" důkladně vyčistil, devadesátkový "spirit" však zachoval. Má radost nezná mezí.
Co má tohle znamenat? Jedno ze zásadních jmen švédského BM (založeni 1993) si evidentně spletlo černé koření s cukrem. Jistě, MÖRK GRYNING nikdy nebyli žádní extrémisté, s melodikou koketují už od debutu. Nicméně takto okaté refrénky jsou skutečně příliš.
Black metal z Bergenu. Tentokráte žádný odtažitý ani jedovatý, ale příjemně melodický a výpravný. Problém mám jen s epickými, skoro až heroicky pojatými vsuvkami, kde mi poslech komplikují "vznešené" synťáky. Takže vyhodit a místo toho raději více sypat.
Třetí album během tří let, to se musí někde projevit. One man projekt A DIFFERENT CLOUD opět doručuje hypnoticko-atmosférický BM, který navzdory normální stopáži stojí na velmi skromném skladatelském arzenálu. Pospávání nezabrání ani kvalitní flat white.
Čas: 29 minut. Žánr: black/death metal. Skladby jako „Sadistic Inner Hate“ nebo „Hellish Nuke“. Špinavá a chaotická práce. Italové FERAL FORMS nesázejí jen na zběsilou produkci s warmetalovou patinou, ale umějí dobře pracovat i s rohatými OSDM motivy.
AARA zhudebnila jeden z nejpoutavějších příběhů historie alpinismu. Výpravný BM s atmosférou studenou jako Hinterstoisserovy ruce po marném pokusu o traverz zpět k Rote Fluh. Vzletné melodie pak probudí i ty, jenž roky spí ukryti v lůně Bivaku smrti.
Další z povedených kousků agilního vydavatelství Transcending Obscurity. Technicky pojatý brutální death nezapře ambice ohromovat kombinací nespoutanosti GORGUTS s disonantním tlakem ULCERATE. První dojem hodně silný. A tuším, že to ještě poroste.
Čarodějnice a čarodějové z německých luhů a hájů čarují na pomezí black a doom metalu. Zpracování není zlé, atmosféru to má celkem povedenou, ale chybí tomu zajímavé nápady, které by to vyzvedly ze šedi průměru.