Čtvrtek
14.12.2017
Noční verze
 id
 heslo
MORTIFILIA - Následovníci mistrů nesmrtelného řemesla (rozhovor s Františkem Knetlem)

Pro pohodlné vyznavače pravého skandinávského death metalu mám dobrou zprávu. Za pravidelnými poznávacími výlety již není nutno vyrážet do dalekého Stockholmu či Göteborgu, neb kvalitní porce chrastění je k dostání přímo u nás doma, konkrétně tedy v západočeské Sušici. V místních sklepeních již několik let dovádí soubor se sympatickým názvem MORTIFILIA, jenž si nedávno řekl o větší publicitu velice zajímavým počinem „Redemption“. Od vydání nahrávky sice uběhl téměř rok, nicméně i tak doufám, že dnešní kratičký rozhovůrek bude pro milovníky severské kultury alespoň trochu aktuální. Ale dost už bylo mlácení prázdných klasů, frontman kapely František Knetl vám jistě prozradí mnohem zajímavější věci.

Vaše poslední album „Redemption“ je už nějaký ten pátek venku. Zkus se hluboce zamyslet a prozradit nám nějaké věci, které bys dnes udělal úplně jinak. Samozřejmě předpokládám, že jsi s materiálem celkově spokojen i s odstupem času, ale i přesto prosím o kritičtější pohled.

„Redemption“ bude slavit koncem září už první rok, je to tak, uběhlo to neskutečně rychle. Teď doufám, že se na mě nebudeš zlobit, ale chtít po mně, abych zkritizoval své vlastní dítě, to přece nejde. Jediné, co ti můžu prozradit je, že na příští desce se budeme víc soustředit na zvuk kytar, na barvu zpěvu a na aranže, stačí? Ha ha.

Deska vyšla u španělského labelu Mondongo Canibale Records. Zajímalo by mě, jak se tuzemská kapela dostala ke spolupráci s tímto na naše poměry exotickým labelem? Do jakých destinací vůbec MCR distribuují své desky?

MORTIFILIACesta do Španěl byla relativně jednoduchá, a to díky našemu schopnému managementu nebál se o vydání debutu oslovit kromě českých vydavatelů i ty zahraniční. Zkrátka se jim dostalo do rukou naše poslední demo „Christ Hunt“, líbilo se jim a zareagovali ze všech obeslaných nejrychleji. Navíc nás potěšil fakt, že aniž by znali náš současný repertoár, nebáli se do toho s námi jít, dostali jsme prostě jejich plnou důvěru a volnou ruku skoro ve všem. Smlouva byla po pár mailech na světě a zanedlouho na to i nová deska. Ta je distribuována doslova po celém světě, Mondongo Canibale není možná největší label, zato dostatečně důsledný.

Jak to vypadá s novým materiálem? Už máte něco složeno? Pakliže ano, určitě budeš schopný prozradit nějaké detaily z vaší kuchyně. Plánujete opět sázku na lety prověřenou klasiku nebo se budete chtít vydat více překvapivou, experimentálněji laděnou cestou?

V tuto chvíli máme vyjma textů hotovo pět věcí, můžu tedy říct, že půl desky, ha ha. Dvě se nesou tradičně na vlnách té naší typické polky, ostatní tři jsem zkusil napsat v duchu písně „Redemption“. Chtěl bych v budoucnu nesázet jen na rychlost ale hlavně na tvrdost, tak uvidíme, snad se to podaří.

MORTIFILIA je na první poslech hodně ovlivněna švédskou odnoží death metalu. Co vás na skandinávském chrastění tolik fascinuje? Vzpomeneš si ještě na alba, která Tě kdysi dávno nejvíce inspirovala?

Na Švédech se mi nejvíc líbí spojení melodiky s rychlostí a brutalitou. Zvládají to s geniálním přehledem, vskutku praví mistři svého řemesla! Pokud se ptáš na alba, která mě ovlivnila, tak stačí říct jen jedno jediné – „Massive Killing Capacity“ od DISMEMBER. Bylo zásadní nejenom pro mě, ale i pro MORTIFILII. Jeden jediný poslech vlastně inicioval i její vznik.

MORTIFILIA

Jaký je Tvůj názor na současnou švédskou scénu? Určitě není tolik silná jako na počátku devadesátek, přesto se domnívám, že staré old school „vykopávky“ typu GRAVE, UNLEASHED, DISMEMBER, VOMITORY nebo ENTOMBED mají co říci i dnes. Co vůbec říkáš na jejich poslední výtvory?

Musím přiznat, že až zas tolik tuto scénu nesleduji, těch kapel, které se v ní pohybují, je taková spousta, že při důkladném zmapování bych asi musel zešílet. Zatím mám v rukou jen poslední album DISMEMBER – „The God That Never Was“. Tady není co řešit, klasika, která nezklame. Líbí se mi hlavně ten krásně „špinavej“ zvuk. Nejvíc mě ale, a to doslova, dostal poslední počin od CENTINEX – „World Declension“. Parádní šlehanec od začátku do konce, neskutečný klenot po všech stránkách, dokonalost sama. Vřele doporučuji!

Na „Redemption“ se znovu objevila starší věcička „Christ Hunt“. V souvislosti s touto skladbou se nemohu nezeptat na Tvůj postoj k organizovanému náboženství. Rozlišuješ mezi vírou v Boha a vírou v církev? Co konkrétně Ti na křesťanství tolik vadí?

Člověk má v sobě naneštěstí tu vlastnost, že v životě víru v něco potřebuje – ať už je to víra k bohu, víra v ďábla nebo víra v něco úplně jiného. Myslím, že je to naprosto přirozené a v pořádku, ale jen do toho okamžiku, kdy se z té které víry stane prachsprostý byznys a nástroj zlovůle pro pár vychytralejch k ovládání mečících davů. Je přece více než zcestné, pokud mi tvé symboly musí být vnuceny do palice násilím, je pro mě nepochopitelné, že k uznání tvého boha se mnou povedeš válku a vůbec nezáleží na tom, zda jsi křesťan, muslim nebo kdovíkdo. Historie a samozřejmě i současnost jasně dokazuje devalvaci, jak ty říkáš, organizovaného náboženství a určitě nebude „Christ Hunt“ posledním textem s touto tématikou.

MORTIFILIA

Úvodní skladba má sice veselý název „Just Funny Day“, leč její text už taková zábava není. Kde MORTIFILIA sebrala inspiraci?

Torzo textu sesmolil Bárny po přečtení nějakého novinového článku. Prý se tam dost detailně zabývali vztahem mezi dcerou a nevlastním otcem. Bárny, povahy jehněčí, byl z toho dost špatný, potřeboval to ze sebe dostat, vyblil se na papír a zrodil se „Just Funny Day“.

Zúčastnili jste se letošního ročníku Brutal Assaultu, můžete tedy jako jedni z mála charakterizovat festivalové dění jak z pohledu účinkujících muzikantů, tak z pohledu přihlížejících diváků. Jaká pozitiva a jaká negativa sis odnesl jako divák a jaká jako účinkující?

Převládají určitě pozitiva, a to v obou případech. Nechci, aby to vyznělo jako fráze, ale pro MORTIFILII byla čest zahrát si na tak prestižním festivalu, jakým Brutal Assault bezesporu je, takže případné vyskytnuvší se mouchy jsme brali jen za malichernosti. Věru nebylo nepříjemné zahrát si pro tolik lidí a ještě ke všemu s relativním úspěchem. Jako účinkující jsem tedy maximálně spokojen. A jako divák? Dík časovému presu jsem mohl být přítomen jen ten jeden den, takže těžko soudit, ale určitě oceňuji výborný zvuk, špičkové kapely, vychlazené pivo... Uvedl bych jen dva mínusy – nekonečné fronty, nevím, muset je stát, asi bych to psychicky neunes; a vystoupení FEAR FACTORY – po třech písních jsem raději odešel.

Naplňuje Tě hraní v MORTIFILII na potřebných 100%? Máš nějaké „zaječí úmysly“ v podobě bočních projektů nebo už se na něčem podobném participuješ?

Tak kdysi jsem hrál ve více kapelách najednou, od lidové muziky přes tzv. hop-crash až po metal. Ale to bylo v době, kdy jsem ještě chodil do školy, takže jsem mohl veškerý svůj volný čas věnovat opravdu jen muzice. Když se teď ohlížím zpátky, byl to fakt dost chaos, už bych to znovu nechtěl, ha ha. Od vzniku MORTIFILIE se věnuji jen jí a věř mi, že víc nic nepotřebuji.

To byla poslední otázka, pokud chceš vyniknout nějakou závěrečnou myšlenkou máš nyní prostor.

Nepřepalujte.

MORTIFILIA (logo)


Reaper

Zveřejněno: 27.9.2006

WWW odkaz:
E-mail:
Kontakt:
berry@mortifilia.cz



Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page