Středa
28.6.2017
Denní verze
 id
 heslo

UMBRTKA
Zašpinit slunce (2000)
Dělnický a bezdomovecký šedý metal (2001)
Kladivo pracuje na 110% (2001)
Kovostroj plzeňských pánů práce (2001)
Ozvěny špíny (kompilace) (2002)
Hymny šedé síly (2002)
Betonová opona (2002)
Above the Abyss of a Day (2003)
Melša - Frank Zappa Meets Darkthrone (2003)
The Hand Of Nothingness (2003)
Nad propastí dne (2003)
Lití podzimního asfaltu / Paměti špinavé lávky (2004)
Paměti špinavé lávky (2005)
Páně & Uhelná pánev (2008)
Úplná demontáž lidstva (2009)
UMBRTKA - Temný přízrak plzeňských stok (rozhovor s tvůrci projektu)

Čest práci, hošani. Řekněte nám, prosím, něco o projektu UMBRTKA a o lidech, kteří za ním stojí.
Morbivod: Historie projektu pramení v exkurzi v plzeňské čistírně odpadních vod, kde byly nahrány industriální zvuky pokládající základ prvnímu albu “Zašpinit Slunce“, to se však od pozdější tvorby výrazně odlišuje. Tato nahrávka by se dala označit jak nejméně, tak nejvíce stravitelnou. Dominují v ní těžkotonážní zvuky průmyslu, extrémní recitace šířící kolem sebe špínu ducha i ulic. Vyskytly se tam i mnohé pasáže hrané na kytaru, ale to byl pouze doplněk, hlavní složkou byl nepředstavitelně devastující a všeničící sled rachotů, řevů a vlaků. Umbrtkou jsme projekt nazvali až po dokončení tohoto alba, teprve poté byl udán stěžejní směr, kam se bude Umbrtka vyvíjet. Byla postavena ocelová bicí souprava, jež splňovala představy o kovobijném směřování hudby. Základ šedého metalu jsme položili právě albem “Dělnický a bezdomovecký šedý metal“ a posléze vzniklo “Kladivo pracuje na 110%“, lyrická stránka se stále točí kolem továren, železnice, ranní práce v zablácených ulicích a opovrhujícímu přístupu k současné lidské společnosti. Ihned jsme pokračovali trochu odlišným albem “Kovostroj plzeňských pánů práce“, kde první polovina skladeb působí dojmem velmi slabé hudby se špatným zvukem, jenž je horší, než na jakémkoli předchozím či pozdějším albu, chtěli jsme zkrátka dovést onu “špatnost“ do co největšího extrému, výsledkem je díky tomu hudba s velmi silnou atmosférou právě těch míst a dějů, kterých se ony skladby zabývají. V polovině alba se nachází jakási vzpomínka na naší industriální prvotinu, má název “Řád žebravých somráků“. Pak dochází k zásadnímu zlomu, významně se zlepší hudební i zvuková kvalita dalších skladeb, ty se nesou v duchu tzv. šedočerného metalu, v kterém se snoubí black metalová hudební složka a prachmatickou složkou textovou. Do této doby byly hlavními členy Umbrtky pouze Strastinen a já, potom přišli Karl a Well, kteří na předchozích nahrávkách pouze hostovali. Díky těmto lidem nastal v tvorbě další zlom. Začal se rozšiřovat rozsah textů, přibylo mnoho nových prvků v hudbě a filosofická stránka Umbrtky byla obohacena o mnoho těžko popsatelných faktorů. V této kompletní sestavě byla stvořena alba “Hymny šedé síly“ a “Betonová opona“. Ještě společně s Hymnami jsme vydali kompilační CD “Ozvěny špíny“, které symbolicky uzavíralo první etapu vývoje a mělo sloužit novým posluchačům jako ochutnávka relativně pochopitelných skladeb ze starších alb. Takový je zatím současný stav Umbrtkovy tvorby. Naše sestava čítá zakládající členy: Strastinen, Morbivod, dále Karl a Well. Hudbu většinou skládám já a Strastinen, každý máme své specifické postupy, jejichž skloubením posléze vznikají prazvláštní hudební kombinace. Texty píšeme všichni, opět máme každý svůj styl psaní. Well produkuje nádherné básnické skvosty plné neuvěřitelných fantasií, pojmenováních a přirovnáních. Karl píše spíše konkrétní trefné texty nabourávající společenské trendy nebo se vyžívá v složitostech dlouhých prachmatických souvětí popisujících zajímavá místa či jevy. Pan Strastinen tvoří pod dojmem z výprav, snů nebo vlastního chápání prachmatických principů. Jeho myšlenková spontánnost je nevídaná a často dokáže stvořit verše, které se velmi silně vrývají do paměti naslouchajících. Já ve svých textech popisuji atmosféru ranního vstávání do zabláceného města, špinavých ulic, stavebních prací pod zamračenou oblohou, železniční dopravy, atd. Všichni zastáváme jeden mohutný tvůrčí celek, kde je možné zdánlivě spatřit i různá rozporuplná tvrzení, po bližším nastínění problému však rozpor mizí a naše myšlenky scházejí v jednom bodě.

Kdo je vlastně ten Umbrtka?
Morbivod: Umbrtka je člověk, kterého kdysi Pan Strastinen odhalil v plzeňských ulicích. Pracuje v čtvrti Petrohrad ve sběrně starého železa (Plzeňský Skart). Tento člověk nás fascinuje svým specifickým vzhledem, chůzí v neobvyklém záklonu (což je v naší společnosti vskutku ojedinělé), svojí prací, pravidelností každodenních zvyků atd. Pojmenovali jsme náš projekt po něm a on sám se pro nás stal kultem a uctívanou osobností. Některé skladby přímo vyprávějí o jeho životě, ať už skutečném nebo námi vysněném. Atmosféru ponuré, deštivé, ranní, pracovní Plzně a zapadlých ulic nám symbolizuje právě kult Pána Umbrtky a některých dalších dělníků, bezdomovců a popelářů. Nejvíce se samotným Pánem zabývá naše třetí album “Kladivo pracuje na 110%”, kde je ke každé skladbě přiřazeno vždy ještě další z jeho mnoha jmen. Když se poštěstí být občas tomuto člověku nablízku, vyvolává to v nás silné emoce, které bych nazval jakousi parafrází na uctívání boha, s čímž se ovšem v té obvyklé podobě rozhodně neztotožňujeme. Podobnost s náboženstvími a potažmo pochopitelný odpor k nim lze spatřit ve skutečnosti, že boha jsme z něho udělali my, lidé, jen s tím rozdílem, že my na něho opravdu můžeme ukázat, případně poskytnout jeho fotografii, což třeba křesťané nemohou.

Natáčíte vždy asi dva skoro 80ti minutové počiny do roka... proč tak často?
Karl: Natáčíme ještě o něco více než 2 CD do roka. Vedle toho vzniká spousta materiálu navíc (např. videoklipy nebo filmy), který je prozatím určen pouze pro nás, eventuelně nejužší okruh příznivců. Naše síly totiž prozatím nestačí na systematickou publikaci takového množství různorodých výtvorů. Délka jednotlivých alb - takřka 80 minut - je pak zapříčiněna pouze limitujícími technickými možnostmi (maximální délka CD DA). Vždy, když je délka alba naplněna, CD uzavřeme a následně publikujeme. Tempo natáčení není nijak stanoveno ani regulováno - jednotlivé skladby touto rychlostí zkrátka vznikají. Nedostatkem nápadů a inspirace rozhodně netrpíme - spíše naopak. Výhodou je také, že nás nijak neovlivňuje míra poptávky po našich výtvorech. Je sice utěšená, i kdyby však nebyla, točili bychom si naše alba jen sami pro sebe.

Kvalita Umbrtky po hudební stránce je neskutečně mizerná. Můžu vám říct, že bych vašemu tvrzení "všechny kiksy jsou schválně" (nebo něco na ten způsob) nevěřil ani náhodou, ale Stíny Plamenů a Trollech ze stejných let jako Umbrtka mě přesvědčily o tom, že umíte dělat poměrně kvalitní hudbu. Proč tam tedy ty kiksy jsou a proč děláte 80ti minutová alba, když by stačila půlhodinka ?
Karl: S Tvým hodnocením kvality Umbrtkovy hudby nesouhlasím. Dá se to tak říci pouze, když člověk považuje za jediné kritérium kvality preciznost a zvuk dle všeobecně přijímaných konvencí. Těžiště kvality naší hudby je však úplně jinde. Ty "kiksy" jsou tam skutečně schválně - někde jsou již s tím úmyslem do skladeb zaneseny, u jiných by se dalo spíše říci, že jsou tam schválně ponechány poté, co vznikly následkem specifického postupu při tvorbě vlastní skladby. Tyto - někdy skvostně příšerné - momenty jsou velmi důležitou součástí naší hudby. Některé z nich deklarují právě onen zvláštní spontánní přístup k tvorbě. U některých dalších se také projevuje naše fascinace různými klasickými black metalovými kapelami - např. úmorné omílání primitivních pasáží nebo chyby bubeníků (zpomalování/zrychlování tempa, do uší bijící nepřesnosti v přechodech, prazvláštní napojení bicích pasáží apod.). Tyto faktory bývají společným znakem kapel, které máme velmi rádi - mj. finští Warloghe nebo některé výtvory kultovních Darkthrone. My jsme se tedy v těchto případech rozhodli vkládat ony zvláštní neopakovatelné momenty do hudby úmyslně, aby z toho mohl být posluchač ještě více u vytržení než z oblíbených alb ze severu. Tvoje zjednodušující vyjádření na adresu kvality hudby je rázně vyvraceno obrovským množstvím jiných hudebních (i nehudebních) momentů, které se nacházejí na našich albech. Přehlédl jsi snad ta kvanta nápaditých a originálních pasáží? Většina skladeb je ve své podstatě velmi pestrou směsicí hudebních motivů, nálad a myšlenek. Tyto pak stlačíme do 80ti minut, které můžou otevřenému a pozornému posluchači přinést mnohem více než "x" půlhodinkových alb od jiných interpretů. Umbrtka nabízí zcela nový pohled na hudbu. Svým způsobem - ač v mnohém ovlivněn různými výtvory z vnějšku - boří její zažité vnímání. Jeho hodnota je zahalena mnoha rouškami, kdy nestačí odkrýt jen jedinou, nýbrž všechny. Pak je teprve posluchač schopen přehlédnout celou soustavu pilířů, na kterých stojí směs roztodivných prachmatických melodií, rytmů a textů. Tyto pak haleny úděsně špinavým zvukem tvoří jeho ojedinělost a sílu.

Co je prachmatismus a kde se bere textová stránka alba... proč se pořád zpívá o vlaku do Ježíše ? O vraždách sprejerů ? Co je Úpan Ježíš ? Proč Petrohrad ? A takhle bych mohl pokračovat do nekonečna...
Well: Do nekonečna jistě ne, počet umbrtkovských výrazů vyžadujících bližší vysvětlení (za předpokladu, že je tento požadavek v konkrétních případech splnitelný) je přísně konečný; nekonečno prosakuje teprve spárami mezi tóny samotných skladeb. Tzv. trakce a vozba do boha (nikoli pouze do Ježíše) je velice komplikovanou myšlenkovou konstrukcí, která, značně zjednodušeně rečeno, zdůrazňuje antiklerikální postoj členů kapely a zároveň slouží k označení objektu či děje uznaného skvostným a žádoucím. Např. výraz "skladba Teplárenský okruh jede do boha" je tudíž mj. uznáním výjimečných kvalit zmíněné skladby, ovšem kvalit tuze specifických. Bližší vysvětlení by vyžadovalo mnohem více prostoru a k úplnému pochopení trakce a vozby do boha je zapotřebí aktivního posluchačova přístupu na duchovní úrovni. V případě Úpana Ježíše se jedná o jazykově rafinovaný útok na bolestínský aspekt učení šířených křesťanskými církvemi - Úpan je ten, který úpí. Zároveň jde o zářný příklad vášnivého prachmatického nakládání s chybami, kterým je prokazována úcta a dodatečně přidělován význam, neboť Úpan je v první řadě překlepem; písmena "ú" a "p" sídlí na české klávesnici bok po boku a Morbivodovy prsty, narychlo přepisující v té chvíli dosud bezejmenný text, poskytly slovu "úpan" propustku v existenci. Okamžitě bylo rozhodnuto o názvu i celkovém vyznění skladby. Texty píší všichni členové Umbrtky, každý svým osobitým stylem přispívá k monumentálnímu celku. Objeví-li se v textu některého z nás nová tažná idea (např. tajné cesty komínů ve stejnojmenné skladbě na albu Betonová opona), bývá leckdy zmíněna, využita či přezvradlena v pozdějším textu jiného prachmatika (Lesní kovovýroba na témže albu). Textovou složkou šedého metalu takto prochází řada proudů, vzájemně se proplétajících, doplňujících a ve výsostně prachmatických momentech dokonce popírajících. Jedním takovým podproudem je skutečně zášť ke sprejerům; pramení z našeho bytostného odporu k tvorbě těchto osob, v obecnější rovině pak z odporu k jejich vztahu k věcem námi milovaným. Když si arogantní tupohlavost podává ruku s povětšinou nulovým estetickým cítěním a znásilňuje hluboké, tesklivě mocné duše domů, mostů a vlaků, prorůstající do našeho nitra, vnímáme to pochopitelně bolestně a rozlíceně. Proč Petrohrad? Inu, je přeci sídlem Pána Umbrtky, mlžným srdcem Plzně, čtvrtí, kde vzduch plný práchmatu lahodí jazyku a kde kalný déšť, strhávající s sebou v střemhlavý pád závoje kovodýmu, věčně omývá vnitřní koleje těch, kdo kráčejí poslušni záklonu. Úplné zodpovězení dotazu "Co je prachmatismus?" je věru takřka nemožné. Dlouhodobě připravujeme komplexní, značně obsáhlé pojednání na toto téma, nicméně svoji nynější odpověď musím zakončit standardním doporučením poslechu Umbrtkovy hudby, v níž se nacházejí klíče k branám umbrtkovského filtru, a výčtem několika parciálních odpovědí na onu nesmírně komplikovanou otázku: Prachmatismus je světonázor, umělecký směr, je to vyznání. Je to také určitý druh podivně zvrácené introspekce.

Kde natáčíte Umbrtku ?
Karl: Bicí jsme doposavad natáčeli v malířském atelieru pana Strastinena, nyní jsme vymezili pro tento účel novou zkušebnu s jednoduchým studiovým vybavením. Zbytek natáčíme převážně v soukromém studiu pana Morbivoda, menší část vedle toho také na audiozařízení mém nebo Wellově. Nepřeberné množství autentických zvukových motivů z různých prostředí souvisejících s Umbrtkovou tvorbou je nahráváno po nocích na běžný magnetofon. I některé recitační pasáže, které lze nalézt v Umbrtkových skladbách, jsou natočeny pod širým nebem (event. pod mosty a konstrukcemi) a posléze namixovány do skladeb.

Z našeho mailování jsem zatím pochopil, že texty i hudba je dílem neuvěřitelných hříček. Jestli je to však pravda, stejně Umbrtku nemůže pochopit nikdo za hranicí Plzně, co myslíš ?
Morbivod: Umbrtku především nemůže pochopit člověk, který mu není otevřen. Jak už je zřejmé z ostatních odpovědí, komplex naší hudby obsahuje velké množství souvisejících i nesouvisejících faktorů, jedněmi z nich jsou právě slovní hříčky. Většinou vznikají náhodně a posléze je jim dodán hlubší význam, ke kterému dospějeme přirozenou cestou. Jistěže mnoho z nich nemohou správně pochopit lidé, kteří se mezi námi nepohybují, to nelze zpochybnit, když neznají všechny souvislosti a postupný vývoj jednotlivých frází či citací, o to ale zajímavější může být pro nového posluchače proces poznávání a přemýšlení nad něčím, co skrývá lákavá tajemství.

Jaké město je podle tebe Plzeň ?
Well: Čarokrásné.

Kde sháníte fotky na covery vašich CD?
Karl: Motivy se pokaždé naskytnou. V momentě, kdy je album skoro hotové, vybereme snímek, který vystihuje atmosféru alba, eventuálně atmosféru panující v našem kolektivu v době natáčení onoho alba. Mnoho takových fotografií také pořizujeme sami. Je to vedle výtvorů hudebních, literárních, výtvarných a audiovizuálních jedna ze součástí komplexu prachmatických uměleckých směrů.

Co tě napadne, když se řekne: a) Morbivod b) Umbrtka c) Strastinen d) Metalmania
Morbivod: a) Nejfotografovenější umělec v Plzni b) Umbrtka je nejdůležitější c) Plzeňský pán práce d) Lord Radalf

Co je bestiálním cílem Umbrtky ?
Well: Prachmatizovat všechna dosavadní odvětví umění a vytvořit odvětví nová, pokácet a vykořenit nežádoucí elementy v lidském smýšlení a jednání, zabetonovat zabetonovatelné a zabetonováníhodné, dotknout se samoty ducha špinavým spárem staroby a rozechvět jej v šedě běsnivém klidu, procítit chlad každého mračna a v bezhvězdném přítmí zahrady prachmatismu věčně sledovat, jak se kovové konstrukce s těly starých stromů spojují v pravdou rozkvétající kmen.

Co bude s Umbrtkou dále ?
Morbivod:Chystáme se nahrávat hned tři nová alba zároveň, a to proto, že v současné době vzniká několik druhů směřování naší tvorby, které, alespoň pro tuto chvíli, nepovažujeme za vhodné mixovat. Tím prvním dílem bude jakási vzpomínka na dobu mezi našimi alby “Zašpinit Slunce“ a “Dělnický a bezdomovecký šedý metal“, kdy jsme nahráli demo Umbrtka, které bylo čistým black metalem v duchu norských Darkthrone. My tohle album nahrajeme znovu, striktně dodržíme staré black metalové postupy i zvuk, orthodoxní vyznavači Darkthrone se, myslím, mají nač těšit. Další naší prací bude tzv. “recitační album“, kde se promítnou velmi extrémní vokální excesy a industriální nahrávky pořízené na železnici či v průmyslových oblastech. Budou tam i vyprávění prozaických prachmatických děl obsahujících skvostné a originálně podivné ideje, což otevře zcela novou bránu prachmatismu jako literárního směru. V neposlední řadě okořeníme nahrávku i nějakou specialitou, o níž sami nemáme ještě úplně přesnou představu. Nejvíce úsilí věnujeme dalšímu řadovému albu, které, leč bude stále plné neuchopitelných momentů, nahrajeme pro změnu schválně precizně a s kvalitním zvukem, mělo by působit takřka nesrovnatelně vážněji pro větší okruh lidí, nebude se však v žádném případě jednat o nějaký kompromis vůči méně otevřeným posluchačům. Umbrtka bude stále nabourávat námi neschvalitelné jevy a oslavovat průmysl, železniční vozbu, špinavost plzeňských zákoutí a rozvíjet vlastní prachmatické principy a ideály.

Díky za poněkud prachmatický rozhovor


Radalf

Zveřejněno: 24.10.2002




Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page