Neděle
18.2.2018
Noční verze
 id
 heslo
Rok vydání
2004

Vydavatel:
InsideOut Music

Stopáž:
50:48 a 51:34

1. CD 1 - Day One: Vigil
2. Day Two: Isolation
3. Day Three: Pain
4. Day Four: Mystery
5. Day Five: Voices
6. Day Six: Childhood
7. Day Seven: Hope
8. Day Eight: School
9. Day Nine: Playground
10. Day Ten: Memories
11. Day Eleven: Love
12. CD 2 - Day Twelve: Trauma
13. Day Thirteen: Sign
14. Day Fourteen: Pride
15. Day Fifteen: Betrayal
16. Day Sixteen: Loser
17. Day Seventeen: Accident?
18. Day Eighteen: Realization
19. Day Nineteen: Disclosure
20. Day Twenty: Confrontation

Mikael Åkerfeldt
zpěv

Mike Baker
zpěv

Marcela Bovio
zpěv

Eric Clayton
zpěv

Magnus Ekwall
zpěv

Heather Findlay
zpěv

Devon Graves
zpěv

Irene Jansen
zpěv

James LaBrie
zpěv

Devin Townsend
zpěv

Ken Hensley
klávesy

Martin Orford
klávesy

Joost van den Broek
klávesy

Oliver Wakeman
klávesy

Ed Warby
bicí a perkuse

Arjen Anthony Lucassen
co je potřeba a co zbývá

Robert Baba
housle

Jeroen Goossens
flétna

Marieke van der Heyden
cello

John McManus
flétna

Sail Away To Avalon (singl) (1995)
The Final Experiment (1995)
The Stranger From Within (singl) (1996)
Actual Fantasy (1996)
Into The Electric Castle (1998)
Temple Of The Cat (singl) (2000)
The Dream Sequencer (2000)
Flight of the Migrator (2000)
Ayreonauts Only (rarity) (2000)
Day Eleven: Love (singl) (2004)
The Human Equation (2004)
01011001 (2008)
Timeline (Best Of) (2008)
The Theory Of Everything (2013)
The Source (2017)

MP tipAYREON - The Human Equation

Heuréka! Mistr Arjen Anthony Lucassen nás v letošním květnu oblaží již šestou (počítáme-li tedy obě nahrávky z dvoutisícího za dva samostatné kusy) řadovkou AYREON a po zastávce na vesmírné stanici SPACE METAL tak hlásí návrat do lůna projektu nejmateřštějšího. Už vidím všechny ty hlavy ve tvaru van, které budou při poslechu „Lidské rovnováhy“ nejen přetékat, nýbrž doslova praskat nad geniální kompoziční prací tohoto sympatického „čahouna“. A výčet jmen hostujících zpěváků či zpěvulí je hvězdný jako vždy. Možná to nejsou až tak provařené metalové persóny jako posledně, ale o to zajímavějšího koktejlu, namíchaného z nezaměnitelných hlasových ingrediencí zúčastněných, bylo dosaženo.

Ten příběh je prostý. Šedá nemocniční místnost, vzduch páchne desinfekcí, zažraným potem, nemocí a smrtí. Na osamoceném lůžku, hnedle u okna s výhledem do pusté a neudržované zahrady, leží v komatu nešťastník, tiše, téměř bez známek života. Svět pro něj neexistuje, nevnímá pochmurné nebe, které se do místnosti tlačí skrz nemyté a zašlé okenní tabulky, nevnímá ruch doléhající sem z ulice, motory aut, hlasy lidí. Jen leží a sní ... a právě ve dvaceti dnech snů a vzpomínek na život se ten příběh odehrává.

Arjen Anthony LucassenJistě, nic originálního, řeknete si a budete mít rozhodně pravdu. Ovšem zpracování na pohled provařeného tématu, to je to co budí RESPEKT! Lucassen se naštěstí velkým obloukem vrátil k zásadnímu konceptu „Elektrického hradu“, takže nejenže rozdal role jednotlivým účinkujícím, ale ty role sevřel i uvnitř písní a vytvořil tak svou snad nejlépe hlasově prokomponovanou nahrávku vůbec. Pochopitelně už samotné obsazení mu značně nahrávalo do karet a chápu, že výběr metalových „hvězd“ z „Flight Of The Migrator“ mohl jen těžko nutit do nějakého hromadného sboru. Kdepak, tam měl každý svůj vlastní píseček a svou polívčičku si přihříval hezky vlastní prdelkou. Nebylo to špatné, ale již tehdy mnohem provázanější a kompaktnější (proč chodit kolem horké kaše - tak tedy i méně metalový) „The Dream Sequencer“ byl o třídu výš. A „The Human Equation“ stoupá po křivce, protože dříči a snadno identifikovatelní pěvci typu všudybyla Jamese LaBrieho, Mikaela Åkerfelda (OPETH), Devona Gravese (DEAD SOUL TRIBE), Devina Townsenda apod. prostě nemohou zklamat.

Hudba samotná obsahuje krom houpaček hlasů i všechna další poznávací znamení rukopisu páně Lucassena. Tedy klidné akustické pasáže střídané riffující kytarou, táhlá vícehlasá sóla, „kosmické“ rejstříky, analogy, dojde i na hostující klasicizující nástroje - zkrátka hutný výběr roztahující se ve stopáži dvou CD, pestrý a výživný. Je složité mezi tak nepřebernou mozaikou pocitů vybrat nejsilnější položky, přesto bych bez váhání zvolil „Day Eleven: Love“ se skutečně monstrhitovým refrénem (zřejmě ne náhodou vybranou i na singl) a pak rozhodně i „Day Sixteen: Loser“, neboť se tváří jako řádně zprzněné country s vlezlým keltským motivem, mírně úchylným zpěvem a brutálně vyřvávaným „Loser“ a skřehotem v refrénu. Velká paráda a zároveň něco, co jsme od Arjena ještě neslyšeli. Na jazyk se dere vzpomínka na dávný zázrak z Esa REDNEX, tady ovšem v mnohem divočejší podobě. Zvíře puštěné ze řetězu. Názornou ukázku aranžérského umu, když o tom kompozičním už netřeba nadále polemizovat, pak dokládá například skvostné různohlasé „odpovídačky“ Jamesi LaBriemu v závěru „Day Four: Mystery“ či extáze při přebírání hlavního motivu dvojičkami i trojičkami nástrojů v dech vyrážející „Day Eighteen: Realization“. A věřte, že to ani zdaleka není všechno a že tahle deska svoje kouzla nevydá ani po desítkách poslechů!

Doporučuji se s padajícím soumrakem zavřít do tmy pokoje, na uši nasadit sluchátka a pak se teprve začnou dít věci. Mistr Arjen Anthony Lucassen má totiž velký dar - a my zase velké štěstí, že mezi námi podobní umělci stále ještě jsou, tvoří a že nám je dopřáno nirvány z poslechu jejich nadpozemské hudby. A byť se pochopitelně najde pár míst připomínajících minulost, musím být nadšen. Jak také jinak - tohle je nahrávka hodná Arjenova génia!


Darkmoor

Zveřejněno: 5.5.2004



Názory redakce
Dalas
11.4.2005

Ani po roce od vydání tohoto počinu stále ne a ne si na něj najít ucelený názor. Na jedné straně mě dokáže nadchnout nejednou úžasnou melodií a monumentálností jednotlivých motivů a vokálních aranží, o jejichž pestrost se stará vskutku exkluzivní sestava. Bohužel, na druhé straně je zde i povážlivé množství hluchých míst a vycpávek, při kterých se má pozornost drtí někde v soukolí přearanžovanosti a kýčovité pompéznosti. Každopádně i přes tyto nedostatky musím hodnotit tak, jak hodnotím, protože poměr genialita versus načančaná nuda je zhruba na úrovni 3 : 1.

[7,5 / 10]
Marigold
4.5.2004

Fantastické album, které znovu dokazuje, kde "jinde" stojí Lucassen. Jeho hudbu můžete směle rozebírat do hloubky inspiračních zdrojů a stylových fúzí, které se v ní uplatňují, ale nad celkem nezbývá než stát s hubou do široka otevřenou a obdivovat její svéráznost, atmosféru, propracovanost, provedení... Skutečná all star sestava zpěváků, tradičně propracovaný koncept (tentokrát spíše fantaskní než vědecko-fantastický)... Výlet kamsi do hlubin komatu a hudební geniality Anthony Arjena Lucassena, bezesporu jedné z největších osobností rockové hudby posledních dekád... Elektrický hrad se zatřásl v základech, přesto odolal.

[9,5 / 10]
Louža
25.4.2004

Čas od času se stane, že světlo světa spatří nahrávka, která totálně rozboří moje dosavadní poslechové žebříčky a úplně změní moje vnímání hudby. Zatáhne mě hluboko do svých osidel a nepustí ani po mnoha opakovaných posleších. Zkrátka a dobře změní můj život. Je to nahrávka, která bezezbytku pokryje moje hudební potřeby a částečně je i rozšíří. Naposledy se něco podobného povedlo Odyssey od SYMPHONY X. A teď nové desce AYREON. Už v prvním poslechu mě překvapila takovým způsobem, že jsem se zmohl jen na chabé lapání po dechu a ani teď po nespočetném průniku do hlubin lidského vzorce neztratila nic nasvé kouzelnosti. Tohle nejde popsat, to se prostě musí slyšet. Nemám slov.

[10 / 10]
AYREON v nejpříznivější konstalaci hvězd. "The Human Equation" sice zřejmě nepřekoná legendární "El.Castle", ale rozhodně se mu může bez bázně a hany podívat zpříma do očí. A navíc, rozhodně nejvariabilnější pěvecká sestava a nejlépe vymyšlené aranže pro zpěvy. BERTE! BERTE! BERTE!

Autor recenze:
9,5 / 10

Redakce:
9 / 10

9,3 / 10





Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page