Středa
13.12.2017
Denní verze
 id
 heslo
Rok vydání
2003

Vydavatel:
Metal-Is Records

Stopáž:
103:23

Produkce:
GAMMA RAY

1. CD 1: Welcome
2. Gardens Of The Sinner
3. Rich And Famous
4. All Of The Damned
5. No Return
6. Armageddon
7. Heavy Metal Universe
8. One With The World
9. Dan´s Solo
10. CD 2: Razorblade Sigh
11. Heart Of The Unicorn
12. Last Before The Storm
13. Victim Of Fate
14. Rising Star/Shine On
15. The Silence
16. Heaven Or Hell
17. Guardians Of Mankind
18. New World Order

Kai Hansen
zpěv, kytara

Henjo Richter
kytara

Dirk Schlächter
baskytara

Dan Zimmermann
bicí

Heading For Tommorow (1989)
Heaven Can Wait (EP) (1990)
Who Do You Thing You Are? (EP) (1990)
Sigh No More (1991)
Heading For The East (VHS) (1991)
Insanity And Genius (1993)
Future Madhouse (EP) (1993)
Lust For Life (VHS) (1994)
Land Of The Free (1995)
Rebellion In Dreamland (EP) (1995)
Silent Miracles (EP) (1995)
Alive95 (1996)
Somewhere Out In Space (1997)
The Karaoke Album (1997)
Valley Of The Kings (EP) (1997)
Powerplant (1999)
Blast From The Past (Best of) (2000)
No World Order! (2001)
Skeletons In The Closet (2003)
Majestic (2005)
Land Of The Free II (2007)
To The Metal (2010)
Skeletons & Majesties (EP) (2011)
Master Of Confusion (EP) (2013)
Empire Of The Undead (2014)

GAMMA RAY - Skeletons In The Closet

Vydat „Skeletons In The Closet“ určitě nebyl špatný nápad. V běžné praxi oficiálních živých nahrávek, které jsou v drtivé většině přehlídkou toho, co ta která vydávající kapela považuje za nejdůležitější okamžiky své tvorby, respektive největší hity, je totiž přístup GAMMA RAY v tomhle směru minimálně zřídka vídaným jevem. Vyhnat kostlivce v podobě již dávno živě nehraných skladeb ze skříně, pardon, ze záchodu, protřepat je na pořádném turné (zdali si na ně ještě někdo vzpomene) a pak z nich zvěčnit album, z nějž bude patrné, že kapela má ráda úplně všechny svoje skladby a úplně všechny je také pořád schopná zahrát, to už tady dlouho nebylo. Otázkou druhou ovšem je, jak tohle všechno přijmou fanoušci. Sám si moc dobře pamatuji, jak mě při vystoupení GAMMA RAY v rámci „Wacken Open Air 2003“ nejprve tak trochu zaskočilo, že se bude hrát právě materiál z nadcházejícího předmětného „živáku“, a že na klasické hity typu „Lust For Life“ či „Valley Of The Kings“ tím pádem nedojde. Ale zklamání mě za chviličku přešlo, protože GAMMA RAY koncertem i tak válcoval a nedal mi možnost nějak víc přemýšlet o tom, co by bylo, kdyby bylo. Jestliže tím pádem tedy smím soudit právě za fanoušky, pak přesně touhle vlastností (či schopností) se může pochlubit i „Skeletons In The Closet“. Zaposloucháte se do něj, necháte se unést na příjemně melodických kovových vlnách, a za chvíli vám bude úplně jedno, která píseň právě zní, hlavně když se nástrojů budou pořád držet GAMMA RAY. A sním svůj skalp i s hučkou, řekla by nejspíš legenda plání Divokého západu Sam Hawkins, jestli právě tohle není tou nejlepší vizitkou pro koncertní album.

To však zdaleka není vše, co si na nás Hansenovci přichystali. Další devízou 2CD je dozajista křišťálově čistý zvuk, v němž je výrazně slyšitelný i ten nejmenší detail, naživo mnohdy jen těžce nazvučitelný. Leckoho by v té souvislosti nejspíš mohlo napadnout, že samotné hrubé a neupravené nahrávce se nejspíš pomáhalo ve studiu, a mě v tomto případě nezbývá než souhlasit s tím, že se tak asi doopravdy stalo. Tvrdit to stoprocentně pochopitelně nemůžu, ale toho perfekcionismu je na můj vkus až příliš, zejména vzpomenu-li si na první „živák“ GAMMA RAY „Alive ´95“, oproti němuž zde třeba takový Kai zpívá přímo neuvěřitelně bezchybně a čistě. Ano, mohl se v mezičase vyzpívat, ale stejně. Kdyby takhle kapela hrála standartně a měla vždy podobně šikovného zvukaře, asi by se k nahrávání klasických řadových alb nemusela poroučet do studia. V každém případě ale nejsem nepřítelem podobného „dolaďování“, pročež mě zvuk alba potěšil, nehledě k tomu, že druhý extrém (tj. zaznamenání koncertu bez jakékoliv další úpravy) si už kapela vyzkoušela (viz. výše), a tak má dozajista právo i na takovou prezentaci.

GAMMA RAY Divácká kulisa, myšleno tedy co do hlasitosti a srozumitelnosti, je tím pádem také na výsostné úrovni, což vynikne především při „kontaktních“ pasážích, typických (jak jinak) pro podobné koncerty. Vyvolenou skladbou se v tomto případě stala „Heavy Metal Universe“ z alba „Powerplant“, zřejmě nejvhodnější kandidát pro takové účely. Ostatně, GAMMA RAY jí v tomtéž provedení se zařazením roztleskávání a rozezpívávání publika nejspíš dřeli poctivě na celém turné. Čemuž, nemýlím-li se, nasvědčuje i fakt, že když jí zahráli před IRON MAIDEN v říjnu loňského roku ve Sportovní hale v Praze (vzpomínáte?), zněla tehdy Kaiova hláška o tom, že křik publika je slabý, „že je to tak na malé město, ale ne na vesmír“, tedy úplně stejně jako na desce samotné. Jako kdybych v tom zase cítil něco perfekcionistického, samozřejmě v tom lepším slova smyslu.                    

A tak tedy shledávám být „Skeletons In The Closet“ slušným, dokonce bych řekl až téměř výstavním, „živým“ albem. Nemalou měrou se na mém přesvědčení podílí právě onen řekněme zodpovědný přístup kapely, který cítím za vším, co tuhle nahrávku přestavuje či symbolizuje. A i když si za takovou zodpovědnost lze dosadit lecos, jedno je jisté – GAMMA RAY nejsou z těch, co by nás chtěli vodit za nos. To by totiž sáhli po úplně jiných kostlivcích z úplně jiného hřbitova a ani by se při tom nezačervenali. Což se, podotýkám, nestalo, čili ortel musí být zcela jednoznačný. Nad tímhle albem není radno ohrnovat nos. 


Louis

Zveřejněno: 23.9.2004



Názory redakce
Rudi
22.9.2004

Vynikajúci živák! GAMMA RAY premiérovo na Slovensku - v Detve, GAMMA RAY v Banskej Bystrici v priebehu pár týždňov dvakrát za sebou s programom kopírujúcim "Skeletons...". Krásne spomienky. Up the Rays!

[9 / 10]
Louža
13.9.2004

GAMMA RAY bilancují živákem a vůbec ne špatně. Jako kapela jsou živě silní a jsou si toho patrně dobře vědomi. Jen jednu věc nechápu. Při vydání Kai prezentoval kostlivce jako výběr skladeb, který kapela na koncertě běžně nehraje. V tom případě teda musí být padlí na hlavu, protože nechat zapadat prachem tak skvělý song jakým je třeba Armageddon, nebo Heart of the Unicorn je úplně do nebe volající.

[8,5 / 10]
Oproti prvnímu živáku „Alive´95“ GAMMA RAY na „Skeletons In The Closet“ rozhodně neriskovali a dali si záležet především na celkovém výsledném efektu. A ten je nepochybně velmi dobrý, navíc pak nejen proto, že na albu lze narazit na poněkud jiné skladby, než které bychom v podobném případě očekávali.

Autor recenze:
8,5 / 10

Redakce:
8,7 / 10

8,8 / 10



s kapelou GAMMA RAY:



Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page