Úterý
25.4.2017
Denní verze
 id
 heslo
Rok vydání
2007

Vydavatel:
InsideOut Music

Stopáž:
67:52

Studio:
Fascination Street Studio, Örebro (SWE)

1. Scarsick
2. Spitfall
3. Cribcaged
4. America
5. Disco Queen
6. Kingdom Of Loss
7. Mrs. Modern Mother Mary
8. Idiocracy
9. Flame To The Moth
10. Enter Rain

Daniel Gildenlöw
vokály, basa

Johan Halgreen
kytary

Fredrik Hermansson
klávesy

Johan Langell
bicí

Entropia (1997)
One Hour By The Concrete Lake (1998)
The Perfect Element, Part I (2000)
Remedy Lane (2002)
12:5 (unplugged) (2004)
Be (2004)
Be - Original Stage Production (DVD) (2005)
Scarsick (2007)
Ending Themes On The Two Deaths (DVD) (2009)
Linoleum (EP) (2009)
Road Salt One (2010)
Road Salt Two (2011)
Falling Home (2014)
In The Passing Light Of Day (2017)

MP tipPAIN OF SALVATION - Scarsick

Zasurfovat si na náhle vzedmuté vlně metalové popularity zvládlo už hodně kapel. Jejich těla teď dláždí tmavé dno Hlučného oceánu, protože tu se až příliš nalokaly slané vody, tu jim prkno přehryzl vejpůl žralok jménem změna trendu. Jen švédští surfaři PAIN OF SALVATION si sedí na pláži ve svých pohodlných křesílkách, popíjí mojito a pobaveně hledí, kterak se jejich kolegové pachtí. Jim prostě bylo dáno povznést se nad trendy, brát si s rozumem to, co se hodí k jejich hudbě, ne to, co se vede pouze ke komerčnímu úspěchu. Naprostý nadhled, kterým disponují, jim umožnil po metalově vycizelovaném klenotu „The Perfect Element Part I“ přijít s více rozněžnělým „Remedy Lane“ a svůj vývoj rozvést překvapivou kličkou v podobě eklektického filozofujícího konceptu „Be“, který možná až příliš trpěl rozevlátostí, ale kultovní statut kapely neohrozil...

Poslední počin do stádečka nese název „Scarsick“ a do úvodníku by mu slušelo ono pythonovské „and now something completely different“. Když už jsem nucen balit dojmy do slov, vypůjčil jsem si surfařskou metaforu, protože právě tak se PAIN OF SALVATION pohybují po hudebním oceánu – elegantně, mrštně, nepředvídatelně. Novinkový kotouč startuje dvojicí skladeb, které navazují na dobře známou fascinaci Švédů nu-metalem a rapem. Ostré riffy, explozivní rytmika, výrazné přitom triviální klávesové motivy a do toho famózní frázování Daniela Gildenlöwa a kontrastivní melodické plochy, které umí jen tihle sebejistí Švédi. S připočtením originálních nápadů jako je kytarová onanie coby podkres rapované sloky jsou „Scarsick“ a „Spitfall“ strhující ukázkou skvělé instrumentality ve službách jednoduché, ale podmanivé skladby.

www.painfosalvation.com

Druhou výraznou složkou „Scarsicku“ jsou úletové retro mozaiky „America“ a „Disco Queen“. Na nich se nejlépe ukazuje volnost kompoziční ruky, kterou mohou konkurenti „salvejšnům“ jen závidět. Syntéza nadhledu, veselého žertýřství, rytmické vybroušenosti a naprosté originality. Je jedno, jestli se hraje s různými nuancemi americké rock music, nebo se sedmdesátkovými disco motivy, vše je dotažené, vybroušené, postupně zrající a takřka neposlouchatelné (to si po dvou měsících intenzivního studia troufám tvrdit). S podobnou samozřejmostí funguje floydovskými postupy provoněná filipika proti prodejnosti „Kingdom Of Loss“. Ostatní skladby na novince mají příchuť větší monotematičnosti – „Mrs. Modern Mother Marry“ to svým nezáživným ústředním riffem přepaluje k bezvýraznosti, prostince strukturovaná „Enter Rain“ masivním refrénem naopak k vynikajícímu kontrastu monumentality a subtilna. „Idiocracy“ i „Flame To The Moth“ jsou povinnou instrumentální krmí pro milovníky starších alb, výtečná ukázka přímočaré a moderní progrese ve druhém případě i s výrazným nádechem mödl agrese. A jako bonbónek výtečná sladkohořká polobalada „Cribcaged“, která kombinuje až ukolébavkový motiv s nihilistickým a „všefuckujícím“ textem...

www.painofsalvation.com

Ačkoli je materiál skutečně pestrý jako Bižu Jablonec nad Nisou po bombovém útoku veselých hipíků, skladby dokáží pokojně existovat vedle sebe, jejich nálady na sebe házejí nové stíny a odlesky, pocit nesoudržnosti se nedostavuje. Ať hrají PAIN OF SALVATION stylově cokoli, jsou sami sebou a skladbám vypalují nezaměnitelný trademark do kožichu. Jen mi připadá, že část alba ohraničená titulní skladbou a „Kingdom Of Loss“ je pestřejší, rozvernější, méně konzervativní. Škoda, že ta obrovská kompoziční odvaha nevydržela Gildenlöwovi a spol. až dokonce, ale tu snahu po kontinuitě s předchozími řadovkami chápu.

Step into the darkness of treason
Take me home in your voice of reason
Have to be the sound of a soup of the season


Marigold

Zveřejněno: 22.1.2007



Názory redakce
Louža
31.1.2007

Alba PAIN OF SALVATION byla vždycky tvořena pestrou skládankou naprosto exceletních momentů, které nechybí ani na novince. Album je to opět jiné, opět je výborné a opět přichází s trochu jinými úhly pohledu. Nicméně BE...ne nechci srovnávat. "Scarsick" je rozhodně individální opus posazený zcela do vlastního kontextu, byť možná disponuje se myšlenkami ostatních alb. Problém je, že tentokrát koncept nějak nedosahuje k hudebnímu podkladu, nebo možná i naopak. Písně zní velmi nesourodě a pokud je beru jako samostatně, najdu skladby které bych z alba klidně vyloučil. Stejně tak jako na všech ostatních albech PoS s vyjímkou akustické nahrávky a BE, které byly samy o sobě jediným skvělým momentem. Na druhou stranu se mi hodně líbí směr kterým se kapela ubírá. Kromě vlivů z mnoha hudebních spekter postupně upouští od nutně metalového vyznění což je jen a jen dobře. "Scarsick" beru jako nadechnutí před další tvorbou, která jak věřím, nám zcela určitě vyrazí dech. Lepší zůstat chvíli bez dechu, než mikrofonem do zubů.

[8,5 / 10]
Stray
22.1.2007

Nové album PAIN OF SALVATION je rozervané jako duše současného starce, který žil svůj dlouhý život naplno, ať už šlo o období bolestivá či naopak radostná. Tvrdá pouliční realita 21.století, brutalita současné společnosti, sobectví, nezájem, bezohlednost vůdči slabším, toď úvodní dvě skladby "Scarsick" a "Spitfal", na kterých Švédové odhalují zatím neprobádané skoro až nu-metalové obzory svojí tvorby. Zatímco příjemná skladba "Cribcaged", vystavěná ve volnějším tempu, představuje v mojí retrospektivě jeho spokojené dětství (počátek padesátých let) a rocková "America" naopak dospívání plné nadějí a tužeb (60 ´s), v parodii "Disco Queen" (polovina 70´s) je náš pomyslný hrdina surově vržen do živočišného reje radovánek první fáze dospělosti. Zde je třeba dodat, ačkoliv skladby jako "Disco Queen" kapela pojala podle některých jaksi nevážně, přesto se nedá říct, že by koncept narušovaly nebo byly jen jakými si odfláklými kousky. Naopak, album skvěle odlehčují a zpestřují. Je výborné, když kapely jako právě PAIN OF SALVATION přejímají motivy z komerčních žánrů a tyto nápady si opracovávají k obrazu svému. První polovina alba je tedy díky své odvaze navazovat známosti s mainstreamovými styly v podstatě revoluční. Přejděme k druhé, ve které tento nejmenovaný člověk prožívá svůj život se všemi výhrami i pády. Naplno jej vychutnává v dalších písních, z nichž "Kingdom Of Loss", "Idiocracy" a "Flame To The Moth" považuji za ty velmi zdařilé. Závěrečný monument "Enter Rain" je pak grandiozním finále. Druhá půle alba pro mne představuje spíše klasičtější polohu, na kterou jsme byli u PAIN OF SALVATION zvyklí. Pro mne je "Scarsick" doposud nejlepší a nejodvážnější album PAIN OF SALVATION, daleko od art rockové zatuchlosti a zbytečných jethro tullovských kudrlin. Bravo Danieli!!!

[10 / 10]
RIP
22.1.2007

Nejlepší nu-metalové album roku 2006? Ne, tak jednoduché to zdaleka není - PAIN OF SALVATION sice na své hudební tváři v některých válech vyhlazují vrásky a působí velmi čerstvě - toho však dosahují aniž by ztratili svoji tvář. Stále tu naleznete eclectičnost, proměnlivost, dynamiku, smysl pro silná místa a mnoho dalších aspektů dělající z poslechu jejich tvorby výjimečný zážitek, který je nyní navíc přístupný i mnohem širšímu množství konzumentů, bez toho aby ztratil cokoliv z předpokladů pro jazyk gurmánů.

[9 / 10]
Shnoff
21.1.2007

K tvorbě metalové muziky je třeba přistupovat s maximální vážností a tudíž nemohu být nadšen čtvrtou a pátou skladbou. Jinak prakticky není co vytknout, neboť „Scarsick“ je opravdu výstavním mnohovrstvým kusem a důstojným reprezentantem moderního metalu. U mě vede druhá půlka desky s možná relativně jednoduššími, ovšem emocionálně vypjatějšími skladbami.

[9 / 10]
Koscj
7.1.2007

Podstatne modernejšia tvár kapely, než s akou som sa doteraz stretával. Sú celkom iní a predsa sú PAIN OF SALVATION. Táto zmena ma nadchýna a teší. Milujem, ak sú kapely schopné takéhoto vývoja a súčasne ostávajú sami sebou. Oproti „BE“ je „Scarsick“ o niečo tvrdší, miestami mierne rýchlejší ale hlavne kompaktnejší. Tešia ma aj dve úlety ktoré sa na albume nachádzajú, „America“ a „Disco Queen“. Nefungujú len ako úlety, ale sú dobré aj po hudobnej stránke a „Scarsick“ vhodne oživujú a odľahčujú.

[9 / 10]
Darkmoor
18.12.2006

Je strašně složité přijít na každém albu s něčím novým a přitom zachovat kvalitu a udržet si přízeň nestálého posluchačstva. Krom nezměrné míry talentu k tomu potřebujete pochopitelně koňskou dávku štěstí, ale především ODVAHU. A že ji sdružení kolem vůdčí persóny Daniela Gildenlöwa má na rozdávání, dokázalo už předchozí suitou "BE". "Scarsick" na to jde z jiné strany a spíše šokuje, ironizuje a sarkasticky fluše na všechny strany. Ať už v rock´n´rollu "America" či v úchylně návykové "Disco Queen" (úplně vidím geniálního Oldu Kaisera v kouzelníkovské parafrázi na BONEY M) - obě pochopitelně patřičně POSovsky upravené - kameny se namísto tradičních rytmů najednou valí v sedmiosminách, disko střídá charakteristicky vystavěný bridge. Důležité ovšem je, že ani zbytek alba (snad s výjimkou slabší chvilky v "Moderní matce Marušce") neztrácí. Ba právě naopak, úvodní výstavní triptych (byť klavírní motiv ve dvojce "Spitfall" cituje z minulosti - možná však i úmyslně?), křehoučká "Kingdom Of Loss" a závěrečná trojka s vygradovným "Enter Rain, Enter Rain, Enter Rain...", to všechno jsou výstavní kousky, lákavé, plné chuti a (n)emocí. Nezbývá tedy, než před Danielem opět jen vyseknout uctivé pukrle a konstatovat, že i po sedmé zůstává společně se svou BOLESTÍ na vrcholu. Osobnost, jejíž každý zápis má nejen patřičnou úroveň, promyšlenost a zvukové i aranžérské vybavení odpovídající době vzniku, ale především SMYSL. A to je v dnešní době zřejmě to nejdůležitější. Škoda jen, že už to nikdy nemůže být vyražený dech, jako tenkrát, poprvé.

[9 / 10]
Natupírujte si afro, nakadeřte si chlupy na hrudníku, seberte starou oprýskanou kytáru s nálepkami Brouků, pytel uleželé trávy, nafukovací prase, své oblíbené nu-metalové tričko a vyražte surfovat na nevyzpytatelný oceán, kde čas nehraje žádnou roli a stylové proudy se slévají do originální směsice, která voní tajuplným ostrovem PAIN OF SALVATION.

Autor recenze:
8,5 / 10

Redakce:
9 / 10

8,2 / 10



s kapelou PAIN OF SALVATION:



Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page