Neděle
19.11.2017
Noční verze
 id
 heslo
Rok vydání
2008

Vydavatel:
Warner Bros.

Stopáž:
75:05

Studio:
Sound City Studio (Los Angeles), Shangri La Studios (Malibu), HQ (San Rafael)

Produkce:
Rick Rubin

1. That Was Just Your Life
2. The End Of The Line
3. Broken, Beat And Scarred
4. The Day That Never Comes
5. All Nightmare Long
6. Cyanide
7. The Unforgiven III.
8. The Judas Kiss
9. Suicide And Redemption
10. My Apocalypse

James Hetfield
zpěv, kytara

Kirk Hammett
kytara

Rob Trujillo
baskytara

Lars Ulrich
bicí

Kill ´Em All (1983)
Ride The Lightning (1984)
Master Of Puppets (1986)
... and Justice for All (1988)
Metallica (1991)
Live Shit: Binge & Purge (1992)
Load (1996)
Reload (1997)
S & M Live (1999)
St. Anger (2003)
Some Kind Of Monster (EP) (2004)
Death Magnetic (2008)
Lulu (2011)
Hardwired... To Self-Destruct (2016)

METALLICA - Death Magnetic

Po pěti letech od kontroverzního záseku „St.Anger“ přichází METALLICA s albem, které by jí mělo rehabilitovat a znovu postavit do popředí metalového pelotonu. Na pomoc byl poprvé povolán Rick Rubin a úkol číslo jedna zněl: vytvořit typické album METALLICY, které bude schopné navázat na její nejslavnější období. Tedy přesně takové, na jaké její dlouholetí příznivci čekají déle než patnáct let. Byť bylo od počátku jasné, že jakékoliv experimenty nebo novoty zde nepřicházejí v úvahu, zní album znovu odlišně od kteréhokoliv z předchozích, a přesto na něm sanfranciský kvartet ihned identifikujete. Čerstvý výhonek „Death Magnetic“ totiž vyrůstá z místa, kde se METALLICA nacházela již po „… And Justice For All“, takže představuje jakousi drsnější antitezi k producentsky vyšpičkovanému „Černému albu“.

METALLICA

Ani jsem nedoufal, ale musím říct, že se dlouhé čekání nakonec vyplatilo. METALLICA předkládá své zaručeně nejsilnější album od výše zmiňované černé desky. A teď v žádném případě nemyslím na to, že je tomu tak kvůli skutečnosti, že jde o nahrávku, která říká jediné - „Tohle je METALLICA!“. Naopak, vždy jsem měl rád stylový posun dopředu. Jen se mi u téhle party zdála její pozdější díla trochu nedořešená. Takový problém s novinkou opravdu nemám, pumpuje to do nás od počátku bez výraznějšího šetření energií a poklesu kvality, a navíc, když to celé trvá skoro osmdesát minut a obsahuje tak málo hluchých míst, je třeba vždy v případě téhle kapely zbystřit. Přesně tímto syndromem, jen v obráceném gardu, totiž vešlo ve známost několik předchozích děl („Load“, „Reload“ i „St.Anger“), která sice obsahovala výtečné písně, ale také mnoho jalových vycpávek. „Death Magnetic“ se tak nakonec zřejmě stane nejepičtějším albem METALLICY. Skutečně, tolik kytarových figur, riffů a sól nahráli Hetfield a spol. na jeden zátah naposledy někdy v osmdesátých letech.

Ke skladbám samotným. Začne se pěkně zostra, protože první tři songy považuji za nejsilnější fázi celé kolekce. První „That Was Just Your Life“ vstoupí do děje ponurým kytarovým intrem, které navodí atmosféru pro smrtící výpad bezútěšných ocelových riffů. Již dlouho neměla nějaká deska METALLICY takto strhující úvod. Pokud si dobře vzpomínám, tak naposledy to bylo v případě songu „Blackened“ z alba „…And Justice For All“. Kirk Hammett se chce od první skladby ukázat (jakoby tím snad chtěl dohnat všechno, co minule zameškal a přidat ještě něco navíc) a tak nás jen tak mimochodem infikuje chuchvalci svých typických sól, která jsou bohatě zastoupena v každé ze zdejších skladeb. Trujillo je precizní a Ulrich s vypětím stíhá na hranici svých momentálních schopností. Následuje „The End Of The Line“, což je zřejmě nejkomplexnější píseň celého alba. Orientální úvod, časté změny temp, mnoho kytarových figur, strhující thrashové sloky pravidelně přecházející v rytmizovaný groovy refrén a zase zpět. V druhé půli ještě ke všemu atmosférické intermezzo. Výsledek je však dech beroucí - tradičně thrashový, ale zároveň neuvěřitelně moderní. Třetí „Broken, Beat And Scarred“ patří již teď ke klasikám, jakými ve své době byly „Harvester Of Sorrow“ nebo „Sad But True“ - střední tempo, výrazný nosný riff a soustředěně frázující Hetfield. Jasný adept na příští singl.

METALLICA

Jako skoro každé dlouhodobé instituci trvalo také METALLICE mnoho let, než pocítila vnitřní potřebu návratu k tomu, co jí před mnoha lety nejvíce proslavilo. A právě o tom je pilotní singl „The Day That Never Comes“, který v sobě spojuje prvky charakterizující nejzářivější momenty kariéry skupiny, jakými byly např. „One“, „Fade To Black“ nebo „Welcome Home“. A i když do kvalit zmiňovaných skladeb má tahle novinka poněkud daleko (díky její prvoplánovosti ji ostatně považuji za jeden z těch nejméně zajímavých momentů nové kolekce), nelze říci, že by šlo o špatný tah. Skladba navozuje atmosféru zašlých časů a na pamětníky bude zabírat okamžitě. Tuto píseň tudíž beru jako poděkování skalním fanouškům a hold METALLICY směrem k vlastní úspěšné minulosti, jejíž důležitost si počala sama uvědomovat právě až v době tvorby „Death Magnetic“.

I nadále však jakoby sanfranciská čtveřice do alba vtěsnávala nejvýraznější vlastnosti charakterizující její minulost a vařila je v jednom vroucím kotli. Výsledkem je semknuté dílo, které zároveň rekapituluje, o čem že METALLICA vždy měla být, což znamená, že songy zbrkle nepřebíhají z jednoho historického období k druhému, ale pojí se do jednolitého celku držícího fazónu. Přesně takové jsou totiž „Cyanide“ a „The Judas Kiss“, které zhudebňují většinu z toho, pod čím si představím typický styl METALLICY na přelomu osmdesátých a devadesátých let, tedy v době vrcholné invence i úspěšnosti. Povedla se i „All Nightmare Long“, jež upoutá kytarovou pestrostí, poměrně výrazným refrénem, ale i velmi rychlými tempy. „Unforgiven III“ naopak vyroste v osmiminutovou suitu, která se liší od svých baladických předchůdkyň epičtější výstavbou a klavírním intrem. Kvalit jedničky sice nedosahuje, ale dvojku nechává kdesi na smetišti. Za jedinou poměrně zbytečnou skladbu nakonec považuji instrumentálku „Suicide And Redemption“, která může jen velmi smutně pokukovat po všech svých pravěkých příbuzných. K čemu vlastně v roce 2008 instrumentálky? V případě, že neobsahují vyloženě originální momenty, věc naprosto zbytečná. Ovšem záhy je reputace znovu napravena, protože strhující závěr obstará zběsilá jízda „My Apocalypse“, tedy song na způsob památných thrashových hymen „Dyer´s Eve“ nebo „Damage Inc.“. Sečteno a podtrženo – METALLICA je zpět a v plné parádě. Přesvědčte se sami.


Stray
Stray

Zveřejněno: 15.9.2008



Názory redakce
Milda
1.12.2010

Nikdo na světě nemá takovou schopnost vymyslet pomocí primitivních riffů a chytlavých melodií takovou skvělou hudbu - jen a jen James Hetfield. Ty riffy ležely na chodníku už 19 let, proč je nikdo nesebral a nenatočil podobně parádní album jako je „Death Magnetic"? Už je to zbytečné řešit, METALLICA si po návratu z třetí ligy, kam byla přeřazena v roce 1996 za pozitivní test na omamné látky, jde rovnou pro pohár mistrů. Kdyby tohle natočili v tom zmíněném roce, vydržel by mi můj dětský „metallicovský kult osobnosti" zřejmě až do dneška.


Jo a Hetfield fakt parádně zpívá, k takovému typu hudby prakticky neexistuje lepší hlas.

[9 / 10]
Rudi
13.9.2008

Ťažká kovová päsť dopadla na stôl, z ktorého okamžite odlietajú všetky popraskané popovo-country-garážové poháre. Rozmlátené na drobné kúsky. Nikto ich už nepotrebuje.
Návrat k postupom použitým na monolite "... And Justice For All", návrat k energii prvých troch albumov. Veľmi silné RIFFY, veľmi presvedčivé SKLADBY. Príliš veľký šok na to, aby som nedal plný kotol. Niečo prekrásne.

[10 / 10]
Deadmann
12.9.2008

Nečekal jsem, že to řeknu, ale nová METALLICA mě opravdu baví. Proklamovaný návrat někam k období "Master Of Puppets" se skutečně koná, a ačkoliv rozhodně nejsem příznivcem podobných retrospektivních úskoků, tento se vydařil nad očekávání. Škoda jen zbytečně dlouhé stopáže - být album o polovinu kratší, jednalo by se o ještě mnohem zábavnější záležitost.

Kdyby tato deska vyšla před takovými 15 lety, jistě by se hned zařadila mezi klasická díla kapely.

[6,5 / 10]
V-dur
11.9.2008

Že vraj bližšie neurčená skupina strieborných medailistov z Olympiády v Soule podala na Medzinárodný olympijský výbor žiadosť o opakovanie niektorých súťaží, aby mohla vylepšiť a poopraviť výkony a vybojovať zaslúžené zlato.

A vy ste si mysleli, že Kosovo bude bohvieaký precedens.

Žarty bokom. To, s čím v roku 2008 prichádza METALLICA, síce nie je žiaden veľký prúser.. V skutočnosti to u mňa osobne dopadlo tak, že o dvadsať rokov starší páni revivalujú vlastnú mladosť miestami oveľa zaujímavejšie, než bola ich pôvodná mladícka a naivná šablóna. Minimálne do tej miery, že sedemminútové eposy z roku 2008 v sebe nemajú tú neskutočnú otravnosť a dosebazahľadenosť, ako keď sa kapela svojho času rozhodla v skladbe "Master Of Puppets" po sľubnej slohe a refréne využiť všetky ostatné šuplíkové nápady bez ohľadu na rytmus a tóninu. "Death Magnetic" je z tohto pohľadu príjemný album, dokonca ostatné skladby sú asi tak trikrát lepšie než patetická prvá singlovka.

Osobne ale dúfam, že "Death Magnetic" bude záležitosťou sezónneho boomu. Pokiaľ by sa z marketingového hype či nebodaj revivalového leštenia pyramíd mal stať trend na najbližšie roky, ďakujem, nechcem. Stačí, že JUDAS PRIEST uverili, že dokážu robiť operu.

[7 / 10]
Darkmoor
9.9.2008

Osmdesátá léta jsou zpátky. Ví to MADONNA, ví to i METALLICA, a tak se druzí jmenovaní vrací tam, kde je fanoušci celý čas chtějí/chtěli mít. A nebo je to snad z důvodu, že tahle skupina už prostě definitivně nevěděla kudy kam? Každopádně, ať je příčina jakákoliv, "Death Magnetic" zní jako mix "Justice..." a "Černého alba" s občasnou citací z prvních tří desek. Ano, všechno už jsme to od METALLICY kdysi slyšeli, ano, vše v lepších variantách a podání. I na "Death Magnetic" jsou nápady roztahovány zbytečnou stopáží a omíláním riffů, ano, i tady je Lars Ulrich králem duracellovského rytmičáku. Vrátila se sóla a občas jsou úsměvná, stejně tak jako krkolomné zlomy a přechody za každou cenu. "Death Magnetic" sice není žádný zázrak, na druhou stranu ale ani průšvih a víc jsme snad v souvislosti s novou METALLICOU nemohli čekat. Džískáči už zase budou moci přísahat na svou modlu, spousta z nich jistě ráda udělí Hetfieldovcům milost, jak to ale bude s ostatními, těžko říci...

[6 / 10]
THIS IS METALLICA!!! Konečně.

Autor recenze:
9 / 10

Redakce:
7,7 / 10

6,9 / 10



s kapelou METALLICA:



Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page