Pondělí
20.11.2017
Denní verze
 id
 heslo
Rok vydání
1970

Vydavatel:
Vertigo

Stopáž:
42:09

Produkce:
Roger Bain

1. War Pigs
2. Paranoid
3. Planet Caravan
4. Iron Man
5. Electric Funeral
6. Hand Of Doom
7. Rat Salad
8. Fairies Wear Boots

Ozzy Osbourne
zpěv

Tony Iommi
kytara

Geezer Butler
baskytara

Bill Ward
bicí

Black Sabbath (1970)
Paranoid (1970)
Master of Reality (1971)
Volume 4 (1972)
Sabbath Bloody Sabbath (1973)
Sabotage (1975)
We Sold Our Soul for Rock & Roll (Best Of) (1975)
Technical Ecstasy (1976)
Never Say Die! (1978)
Heaven & Hell (1980)
Mob Rules (1981)
Live Evil (1982)
Born Again (1983)
Seventh Star (1986)
The Eternal Idol (1987)
Headless Cross (1989)
Tyr (1990)
Dehumanizer (1992)
Cross Purposes (1994)
Cross Purposes Live (1995)
Forbidden (1995)
The Sabbath Stones (Best Of) (1996)
Reunion (Live) (1998)
Past Lives (Live) (2002)
Symptom Of The Universe (Best Of) (2002)
Megalomania Architect (2004)
Black Box: The Complete Original (1970-1978) (2004)
The Best Of (2005)
Greatest Hits (1970-1978) (2006)
The Dio Years (Best Of) (2007)
Live At Hammersmith Odeon (2007)
13 (2013)

Síň slávyBLACK SABBATH - Paranoid

Ihned po vydání debutového alba počali BLACK SABBATH podstatně častěji koncertovat, než bylo u nich zvykem na sklonku šedesátých let. Tehdy měly jejich koncerty formu spíše několikahodinových jamů uvnitř malých prostor, což se brzy mělo změnit. Velkou Británii tedy na jaře roku 1970 postihl nálet poslů temnot, jaký nepamatovala snad od časů Olivera Cromwella. V té době ovšem ještě nebylo možné odhadnout, zdali se právě rohatí z Birminghamu (jako nová senzace) stanou z desítek ambiciózně se rozjíždějících hard rockových kapel tou nejtrvanlivější. Stejně rychle, jako si skupina na svou stranu dokázala získat početné zástupy mládeže ze středních vrstev a dělnického prostředí, objevily se rovněž pochybovačné teorie a kritické ohlasy, které roznítily nekonečné spekulace ohledně kytarové hry Tonyho Iommiho. Škarohlídi totiž tvrdili, že se skupina svým (v té době netypicky) zhutnělým agresivním soundem snaží akorát zamaskovat své nevalné muzikantské schopnosti. Dobře rozjetá čtveřice si proto uvědomovala potřebu rychle nahraného druhého alba, které by mělo upevnit její pozice a potvrdit tak kurs rychle se rozrůstající fanouškovské základny. V průběhu pouhých tří červnových dní, kdy si kapela vysloveně odskočila do studia z nepřetržité koncertní šňůry po Británii, Beneluxu a Německu, byl tak (za asistence Rogera Baina) nahrán materiál, díky kterému se BLACK SABBATH nesmazatelně zapsali do rockové potažmo metalové historie a stali se nesmrtelnými – „Paranoid“.

BLACK SABBATH

Předzvěstí této nahrávky se stal stejnojmenný pilotní singl coby nemilosrdně jednoduchá, přímočará skladba, o které dnes skupina tvrdí, že vznikla ve studiu během pouhé hodiny, a dala se na album jen z toho důvodu, aby navýšila jeho poměrně krátkou stopáž. Vydavatele však nápadná chytlavost Ozzyho zpěvové linky natolik zaujala, že neváhal a „Paranoid“ umístil do role startovního výstřelu. Ten (zejména ve Spojených státech) vydatně zabodoval a prakticky přes noc udělal z BLACK SABBATH konkurenci pro jejich podstatně aristokratičtější krajany z LED ZEPPELIN, což kapela potvrzovala na svém prvním americkém turné, které se na podzim roku 1970 neslo v prazvláštní mystické atmosféře příchodu něčeho neznámého. Kolem party mladíků tehdy vytrvale kroužili různí agenti i obskurní hejskové z branže, aby se snažili ukořistit novou a neokoukanou akvizici pro své obchodní zájmy.

Jako celek album nadále rozvíjí downer rockový směr debutu a staví na podlazeném zvuku Iommiho kytary, pomalých tempech a plynule se rozvíjejících strukturách většiny skladeb. Textové stránky se ujímá zejména Geezer Butler, který se od této chvíle stává téměř výhradním textařem a hlavním nositelem poselství skupiny. Okultní tématika a čarodějnictví částečně ustupují závažnějším problémům, jaké vyplývaly z tehdejší politické situace, o čemž svědčí například hbité předělání skladby „Walpurgis“ ve fenomenální protiválečnou agitku „War Pigs“, zastihující ranné BLACK SABBATH ve vrcholné formě, a dodnes platící za zásadní pilíř nejen jejich koncertů, ale i koncertů Ozzyho sólové dráhy. Pulzující, syrové, groovy inferno je doslova učebnicí původní metalové muziky, tak jak se zrodila ve své nejčistší podobě v Británii na úsvitě sedmdesátých let. Po již výše zmíněné titulní hitovce nastupuje zasněná „Planet Caravan“, jejíž psychedelický odér umocňuje efekt ozvěny, jenž je skladbou prohnán. Jinak jde samozřejmě o vůbec první baladu BLACK SABBATH, která se později dočkala zajímavého předělání od slavné texaské brusky devadesátých let PANTERY. Notoricky známou klasikou „Iron Man“ prostupuje jednoduchý riff, mohutně se valící jako tvor, o němž tato píseň se svým sci-fi ekologickým textem pojednává. Zřejmě není na světě rockového fanouška, který by ústřední kytarový motiv skladby „Iron Man“ neznal. Depresivní „Electric Funeral“ je prvotřídní ukázkou Butlerovy textařské obrazotvornosti a pojednává o účincích atomového výbuchu. Tento varovně ponurý doomový pochod předkládá zamyšlení nad následky lidské hamižnosti a bezohlednosti. „Hand Of Doom“ naopak pojednává o užívání drog. Album zakončuje skladba „Fairies Wear Boots“, ve které se BLACK SABBATH blýsknou komplikovanější strukturou, obsahující téměř jazzově laděné pasáže, a díky absenci pevného rytmu tak nabízí přehršel neočekávaných momentů. Tento znamenitý song vznikl již v samotných počátcích kariéry kapely v roce 1968 a pojednává o pouličních rozmíškách se skinheady, pro které byly zejména vysoké boty značky DocMarten znakem postavení v gangu.


Stray
Stray

Zveřejněno: 5.6.2010


Velký průlom a naprostá hard rocková KLASIKA! Jedno z alb, od kterého se datuje zrození heavy metalu. Co víc dodat ke skladbám jako "War Pigs", "Paranoid", "Iron Man" nebo "Electric Funeral"?

Autor recenze:
nehodnoceno

Redakce:
zatím nehodnoceno

9,4 / 10



s kapelou BLACK SABBATH:

s kapelou LED ZEPPELIN:

s kapelou OZZY OSBOURNE:

s kapelou PANTERA:



Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page