Pondělí
21.5.2018
Denní verze
 id
 heslo
Rok vydání
1990

Vydavatel:
Sony Music

Stopáž:
42:59

Produkce:
Mark Dodson

1. You Can´t Bring Me Down
2. Lost Again
3. Alone
4. Lovely
5. Give It Revolution
6. Get Whacked
7. Send Me Your Money
8. Emotion No.13
9. Disco´s Out, Murder´s In
10. Go´n Breakdown

Mike Muir
zpěv

Rocky George
kytara

Mike Clark
kytara

Rob Trujillo
baskytara

R.J.Herrera
bicí

Suicidal Tendencies (1983)
Join The Army (1987)
How Will I Laugh Tomorrow When I Can´t Even Smile Today (1988)
Lights Camera ... Revolution! (1990)
The Art Of Rebellion (1992)
Still Cyco After All These Years (1993)
Suicidal For Life (1994)
Freedumb (1999)
Free Your Soul And Save My Mind (2000)
No Mercy Fool!/The Suicidal Family (2010)
13 (2013)

Síň slávySUICIDAL TENDENCIES - Lights Camera ... Revolution!

Tahle původně nekompromisní hardcoreová agitka z Venice se postupem osmdesátých let minulého století vypracovala z kapely s označením „Worst Band in Flipside“ (jejíž koncerty byly v úplných počátcích, někdy kolem r. 1982, pouze přehlídkou agrese vyvolávané zejména členy různých kalifornských gangů, jako např. Venice White Boyz) na jednu z muzikantsky nejpozoruhodnějších kapel první poloviny následujícího desetiletí. SUICIDAL TENDENCIES se snažili čím dál víc zapomínat na své kořeny a naopak zdokonalovat svůj hudební výraz, ve kterém počali míchat hispánský groove, temperament a funky rytmy s inteligentně vystavěným metalem. Zásadní zlom nastal s příchodem talentovaného kytaristy tmavé pleti Rockyho George (zhruba 1985), který do jejich hudby vnesl potřebný nadhled a sofistikovanost. Jeho nástroj se stal na mnoho let jejich poznávacím znamením. Vůdčí osobou byl však vždy zpěvák Mike Muir, známý díky své podivné image (tmavomodrý šátek na hlavě a tílko nebo košile zapnutá výhradně na horní knoflíček), originálnímu hlasovému projevu (jízlivý avšak jakoby přívětivě působící mluvozpěv), ale také třeba arogantnímu chování, ať už k novinářům nebo muzikantům z jiných kapel (mimo jiné třeba pěstní bitka s Davem Mustainem). Ve své době se dokonce kuloárem šířily nepodložené zkazky, že v mládí prý Muir dokonce někoho zabil, aby si udržel postavení v gangu.

Své narůstající schopnosti SUICIDAL TENDENCIES poprvé naznačili až na svém třetím albu „How Will I Laugh Tomorrow …“, aby se následující deskou „Lights Camera … Revolution!“ stali hvězdami první velikosti. To už byl v jejich řadách i vynikající baskytarista Rob Trujillo (dnes METALLICA), který se postaral o precizní funky groove této nahrávky. Kapele také hodně pomohla účast na klání „Clash Of The Titans“, kde na podzim roku 1990 předskakovala trojici TESTAMENT, MEGADETH a SLAYER, která rovněž přijela do Evropy propagovat svoje nové výtvory. Takže – „Světla kamera … začínáme!“

SUICIDAL TENDENCIES

Vřeštivý zvuk kytar dvojice George/Clark prakticky stanovil sound sebevražedných tendencí v době jejich největšího komerčního boomu, takže není divu, že se skupině podařilo na svou stranu získat nezanedbatelný počet metalových příznivců. Vlastně ani samotná kapela se v té době vůbec nebránila označení „thrash metal“. První z dvojice alb, která osobně označuji za mistrovská díla, zahajuje zrovna takový zvuk. Jakoby snová část hvízdajících kytar v úvodní skladbě „You Can´t Bring Me Down“ rychle přejde v hysterický úprk metalových riffů a Mike Muir se ze sebe všemožně snaží vykecat, jak si dokázal poradit se svou poslední návštěvou policejní stanice, když se ho tamní buldočci pokoušeli hrou na „hodného“ a „zlého“ dostat tzv. dolů. Přestože skladba patří k nejdůraznějším na desce, nejde o žádnou primitivní rubanici. Nabídne totiž celou řadu změn a zajímavých melodických vsuvek, včetně neuvěřitelně vrstevnatého mixu kytarových sól (Rocky George ždíme tenké struny téměř po celou dobu tohoto songu), což vlastně platí pro celé album, kterému se díky obrovské propracovanosti dostává až metalově progresivního kabátku. Valivá „Lost Again“ upoutá svým groovem, osobitou melodikou i tragikomickým textem. „Alone“ je tou hymnou, díky které jsem začal tuhle partu uznávat. Jemné pasáže v ní vygradují v tornádo kytarových breaků, takže jestli na někoho museli i pánové z MEGADETH tenkrát valit bulvy, byli to zřejmě pouze SUICIDAL TENDENCIES. Následuje příjemný funkymetalový vtípek „Lovely“, který má schopnost roztančit i ty největší zabedněnce (tedy jen v případě, že si budou jisti, že na ně nikdo nekouká), aby „Give It Revolution“ znovu vrátila desce pořádnou vrstevnatost a spád.

Druhá polovina alba je neméně strhující – „Get Whacked“ do ní vletí s obrovskou razancí, stejně jako rock ´n ´roll v sebevražedném stylu „Disco´s Out, Murder´s In“, aby „Send Me Your Money“, která si to zpříma rozdá s hlupáky posílajícími peníze „televangelistům“ a jiným podvodníkům, znovu upozornila na Muirův neuvěřitelný smysl pro humor a taktéž na větší záběr kapely (funky groove, kde se dokonce objeví i dechová sekce). No a nakonec mám moc rád i songy „Emotion No. 13“ a „Go´n Breakdown“. První pro jeho metalový náboj, perfektní melodiku a druhý pro vtipný funky rytmus a všudypřítomný připitomělý Muirův zpěv, doznávající zde až parodické polohy.

Za album „Lights Camera … Revolution!“ byla kapela nominována na cenu Grammy, kterou nakonec nezískala. Spolu s následujícím dílkem „The Art Of Rebellion“, které ještě více tíhlo k jemnějšímu rockovému pojetí, pak tenhle progresivní milník americké komerčnější metalové hudby ční vysoko nad vším, co kdy tahle partička bláznů, ale i skvělých muzikantů, vytvořila.


Stray
Stray

Zveřejněno: 15.5.2010



Názory redakce
Sicky
17.5.2010

Suicidal Tendencies začali svoji jízdu již počátkem 80´s a je zajímavé sledovat, kam všude se za ty roky kapela podívala. Pamětníci jistě vzpomenou kultovní punkové začátky, kde ST sázeli na rychlost, naštvanost a sociálně politickou angažovanost. Kapela se v té době pevně zabydlela na scéně. Uběhlo však několik let, natočila se 3-4 alba a škatulka HC/punku byla najednou nadějným a talentovaným muzikantům těsná. Bylo jasné, že pro uspokojení tvůrčích ambicí je třeba hledat složitější hudební cestu. Nejspíš proto se koncem osmdesátých let pozvolna objevuje v hudbě ST inspirace, v té době velmi populárním a proti punku hudebně náročnějším metalem, ale hlavně také chuť experimentovat. A v této době vychází album „Lights Camera Revolution“.

Po hudební stránce se sice nejedná o popření punku, který do té doby kapela s úspěchem provozovala, je ale slyšet posun k propracovanější hudbě. Na albu samozřejmě najdeme skladby upalující v rychlém tempu, zejména otvírák alba „You Can´t Bring Me Down“ splňuje i ostřejší HC/ punk kritéria, to samé platí i pro skvělou „Disco ´s Out, Murder´s In“. Objevují se ovšem ale i složitější kusy, metalová „Lost Again“ nebo ve středním tempu se valící „Give It Revolution“ . Vše je dokonale zahrané a zejména přesné a precizní kytary a sóla se stávají poznávacím znamením SUICIDAL TENDENCIES. Vše navíc doplněno hutnou a skvěle zahranou basou, kterou tehdy obsluhoval nováček v kapele, nějaký Robert Trujillo, který hned na sebe strhnul pozornost hudební veřejnosti. Skladby „Lovely“ nebo lety prověřená pecka „Send Me Your Money“ , na kterých se podílel, položili základy později velmi populárnímu crossoveru nebo chcete-li rap-metalu, jehož cestou se překvapivě ST nevydali. Zajímavé jsou i oddychové a melodické intermezza, které se objevují na úvod a v mezihrách některých skladeb, třeba na začátku veselé skladby se smutným textem „ Alone“, což je zase překvapivě cesta, kterou se kapela později vydala. SUICIDAL TENDENCIES vždy stáli mimo aktuální a moderní hudební trendy i když je pomáhali častokrát vytvářet, ale následně otočili kormidlo úplně jiným směrem. Jejich produkce si ovšem vždy udržela svůj vysoký standard.

Nakolik je kult Suicidal dílo celé kapely můžeme pouze spekulovat, ale fakt je že v čele této formace stojí již skoro 30 let kapelník, vůdce a frontman Mike Muir, který svými texty a vokálním projevem dodává i tak zajímavé hudbě punc originality a nadčasovosti. Jeho texty, popisující buď frustraci a šílenství odehrávající se v jeho hlavě, nebo jeho mravní zásady a odhodlání věci řešit, jsou totiž v produkci SUICIDAL TENDENCIES stejně důležité jako hudba ne-li víc.

„Lights Camera Revolution“ působí kompaktním dojmem přesto, že jednotlivé skladby jsou každá jiná, navíc obsahuje kvalitní zvuk, originální hudební nápady a na tu dobu (1990) nepříliš časté, skoro musím říct překvapivé, míchání hudebních stylů, což se do té doby moc nenosilo. A proto se nedivme, že způsobilo na hudební scéně rozruch. Dnes již můžeme říct, že album obstálo i ve zkoušce časem. Ale to přeci není v diskografii SUICIDAL TENDENCIES ojedinělý jev!

Vynikající album plné nadhledu, které je zlatou pokladnicí metalového progresu ve smyslu namíchání funky, thrashe a klasicky rockových kytar do výtečně poslouchatelných a vtipných songů.

Autor recenze:
nehodnoceno

Redakce:
zatím nehodnoceno

9,1 / 10



s kapelou SUICIDAL TENDENCIES:

s kapelou SLAYER:

s kapelou MEGADETH:

s kapelou TESTAMENT:

s kapelou METALLICA:



Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page