Pondělí
24.7.2017
Denní verze
 id
 heslo
Rok vydání
2010

Vydavatel:
Crystal Productions

Stopáž:
28:46

Studio:
Gate Studio

1. Mesmerized
2. Where The Rooks Fly To Cry
3. Paranormal Vertigo
4. Intraoseal Fibrom
5. Symphony V. - La Resurrezione Ferale
6. Burning Again

Bruno
zpěv, kytary, baskytara

Pegaz
bicí

Hypnos (EP) (2000)
In Blood We Trust (2000)
The Revenge Ride (2001)
Rabble Manifesto (2005)
Halfway To Hell (EP) (2010)
Heretic Commando: Rise Of The New Antichrist (2012)
The Whitecrow (2017)

HYPNOS - Halfway To Hell

Rok 2010 zastihuje domácí HYPNOS nejen na půli cesty do pekla, jak vyplývá z názvu aktuálního EP, ale především na půli cesty k obnovení vlastní existence jako takové. Po necelých pěti letech faktické smrti je to možná poněkud překvapující zjištění, nicméně při znalosti Brunových obětí a přínosu tuzemskému death metalu naprosto pochopitelné a logické. I samotná nahrávka to jenom potvrzuje, protože jestli je pro ni něco charakteristické, tak především to, že Bruno a Pegaz (alias prozatím jediní dva právoplatní členové HYPNOS) na ní působí jako dva extrémně vyhladovělí vlci, jimž najednou kdosi naházel pořádných kusů syrového masa.

„We Shall Rise To Bring The Light,
We Shall Roar The Gospels Down,
We Shall Burn As Cleansing Flame,
In The Name Of The Sane Ones,
We´re Burning Again!“

HYPNOSJasně nejsymboličtější je v tomhle směru závěrečná skladba „Burning Again“, která se stala jakýmsi mottem nejen celého návratu kapely, ale i jejího drobného podzimního turné, čítajícího čtyři zastávky, až na jedinou výjimku (Brutal Assault) bohužel výhradně po vlastech moravských. Bičování mohutnými riffy za potlesku hromového tempa bicích spolu s výstavními vyhrávkami v refrénu a brutálním murmurem ve funkci zpěvu působí skutečně jako něco obrovského, co dlouho spalo pozapomenuto opodál v zákoutí, až se to najednou rozhodlo dokázat všem svou velikost. A jelikož jde pochopitelně o klasický death metal (s drobnými blackovými příměsemi, chcete-li), je to zajisté známka velmi vysoké kvality, která naštěstí nechybí ani ostatním věcem na „Halfway To Hell“. Najdeme zde jak úporné, šikovně natlakované věci (úvodní nášleh „Mesmerized“ s jiskřivým nervním vybrnkáváním v jeho prostředku nebo „Paranormal Vertigo“, ostře kousající koláž klasických riffů), tak také klidnější okamžiky (poměrně uhrančivá vsuvka „Symphony V. – La Resurrezione Ferale“), nesoucí před sebou jasný odkaz staré školy (předlouhá předehra a vůbec celá stavba „Where The Rooks Fly To Cry“ kupříkladu zlehka připomene největší klasiky TÖRRu), aby z toho všeho bylo nakonec jasně poznat, kolik skutečného potenciálu současný HYPNOS má.

Kompletní dlouhohrající materiál by dozajista řekl více, ale na něj je nejspíš ještě brzy. Prvotním záměrem HYPNOSu bylo nepochybně poodhalit tvář, která by na nás na prahu dalšího desetiletí mohla nepěkně vycenit zuby a současně s tím také tak trochu oťukat soudobé poměry a jejich případnou náklonnost podobnému vyznání staré dobré matičce smrti. Můj osobní dojem i vzkaz v jednom v tomto směru zní jasně: nebát se, nekrást a pokračovat!


Louis

Zveřejněno: 25.8.2010




Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page