Ach, to jsem netušil, že zde narazím na tolik vyspělé pány psychology, už se mi tu dokonce někdo vrtá v nesnesitelném jádru...
Jestli vám moje příspěvky přijdou natolik podivné, že se snažíte komentovat jejich formální stránku a označujete je za "internetový exhibicionismus", možná tu není vše úplně v pořádku. Nevidím jediný důvod, proč bych měl mít za cíl padnout vám do vašeho moudrého oka větami o třech ne moc dlouhých slovech. Pro mě je tento způsob vyjadřování vcelku přirozený a nijak výjimečný.
Udělat si srandu sám ze sebe není problém, ale musí to mít úroveň, která zaručí, že výsledkem nebude trapné ticho vyplněné jen občasnými výkřiky štěstím vířících kritiků v blažené extázi . Parodie jsou vynikající věc, ale, pane Imohtepe (nebo jak zní Vaše ctěné zmotané jméno), musí se to umět.
Svoje příspěvky bych se neodvážil označit za humorné, ale například hlavně ten první měl vzbudit odezvu, což se nakrásně povedlo a nepovažuji tudíž svoji reakci za "přehnanou". Očividně se ukázalo pouze to, co jsem čekal, že se za tím vším skrývá - máte pouze odlišný vkus a vystavujete to patřičně na odiv. Jelikož je hádání o vkusu naprosto zbytečné, považuji tuto... hmmm... diskuzi za uzavřenou. Pokud by se ovšem někdo nechtěl svěřit s další z mnoha zázračných myšlenek.
Mimochodem, pokud tu všichni včetně autora plivou na ty dva inkriminované články, vyvstává nutně otázka, proč tam ještě visí.