IOTUNN - Kinship
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pod pekným obalom s dvomi sympatickými slečnami sa skrýva ďalšia podarená porcia gitarového poprocku od môjho obľúbeného welšského tria. Duet s Ninou Persson je trefa do čierneho, sem-tam sa objaví aj reminisencia na staršiu tvorbu z prvej polovice deväťdesiatych rokov, hoci pochopiteľne už tak nehrýže (Underdogs, Rendition), ale vrcholom albumu je pre mňa nádherný kúsok Second Great Depression, na takýto typ skladby si MSP môžu pokojne spraviť patent. Veľmi príjemný album a rozhodne nielen ako kulisa ku čítaniu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Velmi dobré písničkové pop-rockové album, kde má každá písnička co říci a kde se dokonce objeví i jeden velký hit (Your Love Alone Is Not Enough). Nejsem na Manic Street Preachers odborník (dokonce jsem neslyšel ani všechna jejich alba), ale toto album mě kromě (pro mě kultovního) Soul Against Gold zaujalo asi nejvíce.
Moc dobrý.
-bez slovního hodnocení-
Kazda piesen na albume je dobra, na druhu stranu ma ziadna totalne nenadchla.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.
Místy tak trochu těžkopádný death metal, který ale sází jak na zajímavé technicky neotřelé provedení, tak na dusivě temnou atmosféru. Pekelný vokál navíc dodává na dramatičnosti. U mě to celkem funguje.
Instrumentální postrocková klasika, která příliš nerozvlní stojaté stylové vody, ale má tu správnou jemnou atmosféru a i díky drobným přesahům například do progrockové či jakoby cinematic sféry nenudí. A to u současného post rocku není málo.
Zajímavý vánek z neočekávaného směru se objevil u power/progmetalových DGM, Italové nabrali směr do progrockového pravěku a v kombinaci s jejich powermetalovou energií je z toho neuvěřitelně svěží výsledek. A vůbec to nezní jako hloupé retro. Bravo.
Pětačtyřicet minut čirého utrpení. Denverská black/death metalová zrůda si zachovala až nesportovní tlak a k tomu nám ještě pořádně zčernala. Pokud se rozhodnete spočítat pasáže, kdy vám BLACK CURSE dají prostor se nadechnout, dojdete k číslu nula. Bravo.
Ze zatuchlé jeskyně vylezla trojice neotesaných Švédů a jala se kázat okrajový, primitivními instinkty řízený OSDM. Individua oděná v zástěrách z kůže ulovených zvířat třímají v pazourách prvotní nástroje a promlouvají k nám nechutným vepřovým jazykem.