Deska, kterou mám asi od Voivod vůbec nejraději. Oproti Nothingface s mnohem lehčeji stavěnou strukturou, písničkovější, přístupnější, parádně složená kolekce, která ale stále v plné míře ukazuje, odkud se tehdy brala hlavní inspirace Piggyho a spol. - v 70. letech, prog rocku Pink Floyd, ale třeba taky glam rocku Davida Bowieho nebo punku. Skladby skvěle odsýpají, málokdy překročí čtyři minuty, řada z nich neskrývá hitové ambice, včetně titulní nádherné polobalady. Další a další poslechy odhalí další zvuky či elektronické vsuvky, které vám třeba předtím unikly. Snake zpívá čistě melodicky, uvolněně a přitom nesmírně energicky. Našli se i fanoušci a kritici, kteří desku odepsali jako dosud nejhorší v kariéře Voivod, pro mě je to právě naopak.