Nejsem nějaký velký příznivec Root, ale po prvním poslechu Heritage nejsem vůbec zpruzený. Asi proto, že jsem "metalově vyrůstal" v době, kdy vyšlo Zjevení, Hell Symphony, že jsem zažil ty dřevní doby, kdy si BB ještě maloval "netopýří křídla" a měl dlouhý vlasy kolem vyplešatělý hlavy - zkrátka ty "old good times". Nová deska se těm časům hodně přiblížila a já, protože jsem s tím vyrůstal, jsem docela v klidu. Některý songy jsou postavený na výborných riffech, jiný jsou nic moc, intro i outro jsou obě slabý, ale má-li to evokovat konec 80. let, pak vlastně proč ne. Já je ale při poslechu asi příště přeskočím. U tý skladby s hosty ze severu by mě zajímalo, jestli ten "norskej" riff na začátku je prací Blasphemera nebo toho druhýho hosta, nebo jestli tam přihráli něco jinýho. Mimochodem, poslech Heritage mě dovedl k puštění dema Soud, a to na mě funguje pořád stejně !!! A mimochodem, Hell Symphony nebyla ve své době ničemu poplatná, byla to průkopnická fošna, jaká tady do té doby žádná nevznikla. Čekaly se skřeky a místo toho přišly vyzrálé tracky evropské kvality.