OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Sympatickí Íri okupujú pódiá už niečo vyše pätnásť rokov so svojím poňatím punku, hard rocku a popových refrénov odkazujúcich na to najlepšie z domácej (THIN LIZZY) i svetovej priamočiarej rockovej hudby. Po dvojročnej odmlke nedávno vydali svoj už jedenásty album. Napriek ústupu z predných pozícií a nie veľkému komerčnému úspechu albumov, ktoré nasledovali svätú trilógiu „Nurse“, slávny „Troublegum“ a vzhľadom na žáner experimentálny „Infernal Love“, nahrávali napriek početným krízam a personálnym problémom jeden vydarený a minimálne vysoko nadpriemerný album za druhým. „Suicide Pact -You First“ dokonca vplyvný britský KERRANG označil za jeden z najlepších britských rockových albumov. Po konsolidácii na najproblémovejšom mieste bubeníckej stoličky naberajú THERAPY? po trochu malátnom „Shameless“ druhý dych a vychádza veľmi sviežo pôsobiaci „High Anxiety“ (Levné knihy, 39 Sk, stále sú, - pozn. korektora), skrývajúci hneď niekoľko hitoviek s komerčným potenciálom minimálne na úrovni slávneho „Troublegum“. Mimoriadnu životaschopnosť írskych veteránov nerozladil ani odchod dlhoročného člena Martina McCarricka a po rokoch opäť ako trio vydávajú ostrý a surový „Never Apologise, Never Explain“.
U THERAPY? si človek po rokoch zvykol na istotu dobrých albumov kapely, ktorá sa síce nikam nevyvíja, ale nikdy neurazí a ich autentickému na nič sa nehrajúcemu rock‘n‘rollu nebolo ťažké podľahnúť. Žiaľ, táto istota s vydaním „One Cure Fits All“ odchádza dostratena. Ťažko povedať, v čom je nový album horší, než jeho predchodcovia. Všetko to, čo od THERAPY? poznáme z minulosti, je aj tu, len výsledok nemožno porovnávať s vydarenými predchodcami. Jednoduchá stavba skladieb, spevné refrény a povestná priamočiarosť, pomocou ktorých sa v minulosti s ľahkosťou vkrádali na dlhý čas do uší, tento krát akosi nefunguje. Minimálne polovica skladieb napriek spomínaným typickým postupom pôsobí úplne bezradne a neprirodzene. Núdza o nápady je najzjavnejšia v „Private Nobody“, kde nešťastný refrén, tvorený názvom skladby, vyznieva ako zložený v núdzovom režime a človek znalý niektorých nezameniteľných nápevov zo starších albumov musí len neveriacky krútiť hlavou. Podobne možno zvoziť i skladby typu „Fear Of God“, „Heart Beat Hits“ či „Our White Noise“. Naopak, všetky tie staré ťahy ťahajúce uvedené skladby hlboko pod šeď priemeru fungujú bezproblémovo u tutoviek, akými sú úderná krása „Rain Hits Concrete“, osviežujúca „Walk Through Darkness“ z ktorej priam tryská odhodlanie a nádej, alebo v úvodnej „Sprung“. Lenže tých pár vydarených vecí je len slabou náplasťou za zvyšné minúty, plné polovičatých skladieb bez výraznejšieho nápadu.
THERAPY? ma snáď po prvý krát v ich diskografii sklamali, a to i napriek evidentnej snahe o prístupnejšiu muziku, čo potvrdzuje i angažovanie producenta Pedra Ferreiru, podpísaného aj pod úspešné albumy retro recesie THE DARKNESS. „One Cure Fits All“ pripomína veľký pekný a pútavý obal drahej bonboniéry, v ktorej žiaľ hrkoce len zopár omrviniek. Do inak vydarenej diskografie pribudol k nevýraznému (napriek tomu zaujímavejšiemu) „Shameless“ nový súrodenec. Je mi ľúto, možno nabudúce.
Netradične slabý album od inak skvelej írskej stálice, ktorý nezachraňuje ani niekoľko nádherných tutoviek.
5 / 10
1. Outro
2. Sprung
3. Deluded Son
4. Into The Light
5. Lose It All
6. Dopamine, Seratonin, Adrenaline
7. Unconsoled
8. Our White Noise
9. Private Nobody
10. Rain Hist Concrete
11. Fear Of God
12. Heart Beat Hits
13. Walk Through Darkness
Hard Cold Fire (2023)
Cleave (2018)
A Brief Crack Of Light (2012)
Crooked Timber (2009)
One Cure Fits All (2006)
Never Apologise, Never Explain (2004)
Scopophobia DVD (2003)
High Anxiety (2003)
Shameless (2001)
So Much For The Ten Year Plan (2000)
Suicide Pact-You First (1999)
Semi-Detached (1998)
Infernal Love (1995)
Troublegum (1994)
Nurse (1992)
Pleasure Death (1992)
Babyteeth (1991)
Vydáno: 2006
Vydavatel: Spitfire Records/Eagle Rock Entertainment Ltd.
Stopáž: 44:31
Produkce: Pedro Ferreira
Studio: Jacobs Studios UK
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.