À TERRE - Embrasser La Nuit
Nebezpečný sludge, doom, post metal s nádherně kanální francouzštinou. Zahulený zvuk a dusivé nálady, až se z toho svírá hrudník. À TERRE mě na první poslech dostali, uvidíme jak trvanlivé to bude.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Než jsem poznal album "Countdown To Extinction", tak jsem od Megadeth znal snad jen tři skladby a samotní Megadeth u mě figurovali v pomyslném žebříčku skupin hodně na zadních pozicích. To vše se změnilo v létě roku 1992, kdy jsem se vydal do Polska na nákup pár kazet. Mezi těmi pár kazetami byl i "Contdown To Extinction". Ani nevím proč jsem si ho tehdy koupil. Možná snad i kvůli obalu, který je vskutku hodně povedený. Ještě ten den jsem si album několikrát pustil a skladbu "Symphony Of Destruction" jsem slyšel snad dvacetkrát. Tenkrát jsem ještě netušil, že se toto album stane u mě Albem číslo 1 a Megadeth, že se stanou u mě jednou z nejoblíbenějších skupin.
Dnes na album pohlížím opravdu s velkým obdivem a považuji ho za absolutní vrchol Megadeth. Ani jeden nástroj nevyčnívá, vše je sladěno do posledního detailu. Skladby jsou ve středním tempu, ze kterých doslovo jde cítit nabroušenost. Pokud se na předešlém albu "Rust In Peace" nová sestava rozehrávala a seznamovala, tak na albu "Countdown To Extinction" už předvedli dokonalou souhru. Kytary se už nepředhánějí v tom, která vykouzlí delší sólo, ale jedna přenechává plynule místo druhé za podpory výborných bicí. Mustainův tradiční zpěv nezpěv je zde velmi výrazný. On nikdy velkým zpěvákem nebude, ale jeho zasekáváný zpěv se k hudbě Megadeth dokonale hodí. Nejvíc je to snad patrné ve skladbě "Sweating Bullets" kde se snad ani nejedná o zpěv, ale o mluvené slovo (k této skladbě byl natočen hodně povedený videoklip). Výkon Nicka Menzy zaslouží skutečný obdiv a o nazvučení jeho bubnů ani nemluvě.
Když si poslechnete posledních dvacet sekund závěrečné skladby "Ashes In Your Mouth" tak mi musíte dát za pravdu. Takové zakončení alba je přesně podle mého gusta. To skutečně víte, že je konec. Na albu se nachází zřejmě největší hit skupiny vůbec (viz. třeba hlasování fanoušků v hitparádě na http://mujweb.cz/kultura/megadeth ) a to je skladba "Symphony Of Destruction", ke kterému byl natočen hodně politický klip, ve své době hodně pouštěn na MTV. Známý, jednoduchý a velmi chytlavý rif ze skladby použil v trochu pozměněné podobě i Rob Halford ve svém projektu Fight na albu "A Small Deadly Space ". Jestli záměrně nebo ne ví snad jen on. Asi nejmelodičtější skladbou je "Countdown To Extinction", na které se podíleli všichni členové skupiny, což v minulosti bylo téměř nemožné. Ve skladbě Mustaine opravdu zpívá, uprostřed s malou mezipausou, kdy dětský hlas oznamuje, že každou hodinu na této planetě zmizí jedna forma života a že rychlost začíná nabírat obrátky. Působivý text, působivá skladba. Druhou ze tří skaladeb (ta třetí je již zmiňovaná "Ashes In Your Mouth"), na které se podíleli všichni členové alba je "Captive Honour". Pojednává o zážitcích vězně ve vězení. Jen tak pro zajímavost, v jedné pasáži skladby zazní: "Boy!...Your soul better belong to Jesus!...cause your ass belongs to me!" (asi netřeba překládat), tak stejná slova můžete slyšet i ve výborném filmu "Vykoupení z veznice Shawshank" z úst ředitele věznice, při příjímání nových vězňů.
Na albu najdete jedenáct skladeb, jedenáct klenotů Megadeth. S odstupem deseti let musím poznamenat, že Megadeth zatím svůj vrchol z roku 1992 nepřekonali, vždy přešlapují pár kroků za ním.
10 / 10
Dave Mustaine
- kytara, zpěv
Dave Ellefson
- basa
Marty Friedman
- kytara
Nick Menza
- bicí
1. Skin O´My Teeth
2. Symphony Of Destruction
3. Architecture Of Aggression
4. Foreclosure Of A Dream
5. Sweating Bullets
6. This Was My Life
7. Countdown To Extinction
8. High Speed Dirt
The Sick, The Dying... and The Dead! (2022)
Dystopia (2016)
Super Collider (2013)
Th1rt3en (2011)
Endgame (2009)
United Abominations (2007)
That One Night Live In Buenos Aires (DVD) (2007)
The System Has Failed (2004)
Rude Awakening (2002)
Killing Is My Bussiness (deluxe edition) (2002)
The World Needs A Hero (2001)
Capitol Punishment: Megadeth Years (2000)
Risk (1999)
Cryptic Writings (1997)
Hidden Treasures (1995)
Youthanasia (1994)
Countdown To Extinction (1992)
Rust In Peace (1990)
So Far So Good... So What! (1988)
Peace Sells... But Who´s Buying? (1986)
Killing Is My Bussiness... And Business Is Good! (1985)
Vydáno: 1992
Vydavatel: Capitol / EMI
Stopáž: 47:31
Produkce: D. Mustaine a Max Norman
Dle mého názoru se „Countdown To Extinction“ jen těžko dá označit za vrchol Mustainovy tvorby, i přesto že svého času jsem měl tohle album hodně rád a dodnes u mě funguje jistá nostalgická příchylnost k veškeré starší tvorbě MEGADETH, vrcholem pro mě zůstává album „Rust In Peace“. Pravdou ale je, že i na „Countdown To Extinction“ je dost povedených pasáží a celkový dojem zůstává i po letech kladný, na svou dobu nadstandardní kousek poctivé thrasheřiny.
Uff... Po prvom vypočutí som hneď zabudol na sklamanie z čierneho albumu od.... Síce pre mňa najväčší kult aj naďalej zostal Peace sells, ale Countdown je tesne za ním.....
Nebezpečný sludge, doom, post metal s nádherně kanální francouzštinou. Zahulený zvuk a dusivé nálady, až se z toho svírá hrudník. À TERRE mě na první poslech dostali, uvidíme jak trvanlivé to bude.
U retro hevíků je klíč jednoduchý: buď to kopne, nebo ne. U těchto Švédů je situace ihned jasná. Příjemně dobový zvuk, přesvědčivý projev, jednoduché háky a príma veteránská atmosféra. Výsledkem je žánrově trve kolekce, kterou člověk vděčně vdechne.
Ejhle, špičkový německý debut našťouchaný bravurním technickým DM. Má to dost valérů, skvělou balanci mezi melodikou a zrůdnou agresí, zábavný vokál a explozivní basu, která evokuje klasiky žánru. Němci působí dojmem, že se pro první ligu narodili!
Košatý technický death, agresivní náklepy střídá progresivní hravost a přestože se jedná o brutální formu death metalu, je to i dostatečně čitelné. Povedený zvuk dává vyniknout všem instrumentálním parádičkám. A tempo je většinou zabijácké. Palec nahoru.
Tento šťavnatý mix proto-black/deathu s thrashovým zurvalstvom, nasratosťou a rýchlosťou sa mi veru pozdáva. Švédom to krásne hrá, tento debut u slovutných Century Media sa veru podaril.
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.